A ten havran černošedý stále sedí, stále sedí,
Ve svých drápech stále svírá Palladiny bílé líce;
Jeho pohled nitro plení, je to démon, propad' snění,
Jeho stíny v divném chvění plovou, na zem padajíce;
A má duše z těchto stínů, jež se chvějí, padajíce,
Nevystoupí – nikdy více!
E. A. Poe
Web je nyní kompletně uzavřen. Od této chvíle není možné přidávat žádné komentáře!
Další informace naleznete zde.