Výlet na Sicílii

Pozorný čtenář tohoto webu si dozajista všiml mé desetidenní absence, za kterou mohla vybraná dovolená, strávená na jihu Itálie. Se třemi kamarády jsem prostě koncem května sedl do auta a rozjeli jsme se vstříc dobrodružství. Navštívili jsme mnoho památek, ochutnali italskou pizzu a víno, vykoupali se v moři, užili si nekrásnějších pláží na Sicílii, a plno dalších a dalších věcí. Výlet se prostě vydařil.

Po návratu jsem si sepsal takové stručné shrnutí jednotlivých bodů cesty a doplnil je fotografiemi, abych si dal dohromady, kde jsem to vlastně byl a co jsem tam viděl. Nakonec jsem se rozhodl své zápisky publikovat i zde na webu. Věřím totiž, že to může být zajímavé i pro vás ostatní – a vůbec nezáleží na tom, jestli se na Sicílii také někdy v budoucnu chystáte, či nikoliv.

Itálie

Ještě než se pustím do jednotlivých bodů cesty, musím si zapět něco chvály na navigaci TomTom 6, bez které bychom v mnohých městech a místech marně bloudili. Se zapnutou GPS a TomTomem nám totiž Miloš radil velmi dobře a zdárně a rychle nás navigoval k cíli, takže nám ušetřil obrovskou spoustu času.

Vesuv

První zastávka byla na Vesuvu. Na místo určení jsme dojeli v sedm ráno a na parkovišti před Vesuvem jsme si v klidu vařili polévku. Otevíralo se totiž až v devět. Tedy, brána byla otevřená už dřív, ale ostražitý Ital urputně střežil vchod a křičel na každého, kdo se k němu hodlal přiblížit na méně než 20 metrů. Já si mezitím krátil chvilku focením vyhřívajících se ještěrek.

V devět ráno začal rozruch. Zakoupili jsme si lístek na Vesuv za 6 eur a šli k bráně. Jenže po chvilce u našeho auta začal děsivě povykovat nějaký další Ital. Došli jsme za ním se zeptat co se děje a prý, že je třeba přeparkovat auto, které normálně stálo mezi ostatníma, o celé 4 metry níže! Ze zcela nepochopitelného a vymyšleného důvodu. Ale ok, tak se přeparkovalo. Ital natáhl ruku pro 2,5 € parkovného a my konečně mohli jít vzhůru na Vesuv. Po projití branou nám vrazili do rukou klacky s odřenou kůrou, na opírání.

Vesuv je jen obyčejný kopec, po jehož vyjití se díváte do naprosto nezajímavé šedočerné díry. Podle mého názoru, zcela zbytečná procházka a vyhozené peníze.

Jakmile jsme sešli, ihned po nás dole lačně požadovali hole (klacky) zpět. Po navrácení však ještě lačněji žádali nějaká eura… Když jsme se ohradili, že jsme už zaplatili dost a navíc nikde není napsané, že by se za hůlku vraženou po cestě do ruky platilo, dozvěděli jsme se, že je to prý na cigarety (za laskavost). Jenže, jak víme.. kouření škodí zdraví, ne? A takový zlozvyk podporovat nehodláme.

Herkuláneum

Podojeni o několik euro za zbytečný kopec (Vesuv), jsme se vydali vstříc Herkuláneu. Toto město bylo zasypáno 24. 8. 79 nl. Nyní odkryto nabízelo prohlídku za 10 €. Rezignoval jsem a šel si s kamarádem raději za tu cenu na pivko a torteliny do blízké hospůdky. Pivko nic moc, torteliny zcela bez chuti. Ach jo.

Po obědě jsme se vrátili před Herkuláneum, čekat na zbývající dva z výpravy, kteří šli dovnitř. Ti se však dlouho neukazovali a tak jsem z nudy pozoroval lidi okolo sebe. Po chvilce jsem si všiml dvou turistů, kteří se na informacích zeptali na toalety a paní u okýnka jim řekla, že WC je jen uvnitř – načež oni tam suverénně vkročili, aniž by je kdokoliv zastavil. S kamarádem jsme tedy nasadili neutrální výraz v obličeji a prošli dovnitř úplně stejně, jako ti dva před námi, čímž jsme ušetřili 10 € vstupního poplatku. Vy se teď můžete, taktéž zdarma, pokochat jedinou fotkou z Herkulánea, která byla alespoň kapku zajímavá. Mě totiž rozpadlé budovy plné turistů moc nebaví a tak jsem si ani příliš neužíval focení.

Zmožen horkým slunečním dnem a dlouhou procházkou po Herkuláneu jsem vzdal prohlídku Pompejí, který byly mnohonásobně rozsáhlejší.

Sicílie

Další den po návštěvě Herkulánea jsme se vydali trajektem na Sicílii, kterou jsme hodlali objet kolem pobřeží po směru hodinových ručiček. Počasí nám přálo. Kousek za Taorminou jsme se po přejezdu trajektem ubytovali v kempu a poté vyjeli na Etnu.

Etna

Etna je činná sopka Sicílie, vysoká 3350 metrů (nejvyšší činná sopka v Evropě). Vzhledem k vyšší nadmořské výšce, na sopce nepanuje takové teplo jako na pláži. Zatímco pod Etnou jsme naměřili 31 stupňů, na Etně bylo stupňů jen 7 a foukal silný studený vítr.

Zaparkovali jsme na parkovišti pod Etnou, pořádně se oblékli a rozhlíželi se, jak se dostaneme co nejblíže k vrcholu. Jak jsme brzy zjistili, vyvézt se lanovkou cca. 600 metrů výše nad základní tábor a pak jet ještě pár metrů autem, podívat se na Etnu z větší blízky, koštuje 48 €. Podle fotek v prodejně vstupenek opravdu nic moc, obzvláště za ty peníze. O tekoucí lávě si můžete nechat zdát. Naštěstí jsou v okolí zdarma velmi zajímavé menší krátery, ze kterých přináším pár fotek.

Na druhé fotografii si vpravo nahoře na kráteru schválně všimněte dvou lidí (ty dvě mini čárečky) – to jen abyste měli představu, jak jsou ty „menší“ krátery opravdu malé.

Taormina a Teatro Anticco

Teatro Anticco – polorozpadlé divadélko za 6 eur pro starší 24 let a za 3 eura pro mladší nebo drzejší (kteří se za mlaďochy jen vydávají), nabízí (kromě samotného divadla) zajímavou podívanou na okolí Taormíny. Pokochat se tak můžete například pěkným výhledem na Etnu nebo na městečko postavené na úpatí hory, případně skvostným pohledem na moře.

V divadle bývá lidí jako much, a ti se vám pořád motají před objektiv. Taky neustále narážíte na různé lešení a to se moc pěkně na fotkách nevyjímá. Přesto byl můj celkový dojem z návštěvy vcelku pozitivní, už kvůli tomu úžasnému výhledu po okolí.

Siracuse

Syrakusy byly založeny kolem roku 730 př. n. l. kolonisty z Korintu. Nachází se zde mnoho historických památek (některé placené – 18 € – a další ve městě zdarma). Naneštěstí většina těch gratis byla zavřená a nepřístupná, pravděpodobně kvůli opravám. Inu byli jsme tam mimo sezónu, takže je možné, že v sezóně je situace jiná.

Na fotografiích je Dóm a potom nějaké to okolí Syrakus s mořem. Počasí bylo skvělé.

Po příchodu k autu nás čekalo nemilé překvapení. Zaparkovali jsme totiž původně (normálně na parkovišti!) vedle zavřené kovové oprýskané krychle, ze které se najednou vyklubala prodejna zmrzliny. Její majitel nám v naší nepřítomnosti a ve zlosti, že si na místo, kde stálo naše auto, nemůže dát o dvě židličky víc, propíchl nožem jedno přední kolo. Při výměně za rezervu se spokojeně a pobaveně usmíval, s čímž se bohužel nedalo nic dělat. Těžko bychom totiž poté nějakému italskému policistovi italsky vysvětlovali, jak je možné, že majitel stánku se zmrzlinou opakovaně nechtěně uklouzl a upadl v naší přítomnosti na chodník. Nechali jsme to tedy být, mávli rukou a jeli se ubytovat do kempu, kde jsme se příjemně osprchovali, otevřeli vínko a na celou záležitost zapomněli.

Agrigento

Agrigento, původem řecké město, bylo založeno koncem šestého století př. n. l. Zde je možné si za 6 eur projít přes kilometr dlouhé Údolí chrámů, kde se nachází, kromě jiného, i známý Chrám svornosti. Procházka je to příjemná a vyplatí se.

Bohužel, stejně jako v celé Itálii, jde i tady o dojení peněz z turistů. Veškeré popisky památek totiž najdete jen a pouze italsky. Pokud chcete angličtinu a němčinu, je nutné si zakoupit elektronického průvodce (obyčejné sluchátko s číselníkem, kde ručně ťukáte číslo památky) Z mého pohledu je zcela nepochopitelné, aby země EU neměla u památek popisek i v angličtině či němčině. Elektronický průvodce, který vám odříká pár vět je prostě jen obyčejné zlodějna!

Selinunte a Area archeologica

Selinunt, je dnes opuštěné Starořecké město. Jedná se o rozsáhlý komplex se zbytky akropole a mnoha chrámy (6 €), ke kterým se můžete nechat dopravit elektrickými vozítky (5–10 €).

Projížďka i prohlídka parádní, elektrická vozítka se opravdu vyplatí. Dovezou vás přímo od chrámu ke chrámu a máte tak více času na focení či prohlížení. Turistů tu tolik nebylo, takže se fotilo jedna báseň.

Palermo a cesta domů

Palermo je město ležící na severozápadě ostrova, blízko kterého jsme strávili zbytek dne a noc. V klidu jsme se vyhřívali a opalovali na oblázkové pláži, vyspali se v kempu a odpočali si před cestu domů.

Kdybych měl provést nějaké shrnutí, tak cesta odtud až do Brna trvala 24 a půl hodiny, včetně zhruba hodinového čekání na trajekt a přejezdu na něm. Od Brna, přes celou Itálii, Sicílii a zpět jsme najeli kolem 5300 kilometrů. Průměrná cena kempu pro 4 osoby, s autem a stanem na jednu noc, vycházela mimo sezónu zhruba na 31 €.

Mimochodem, nevíte někdo, proč v Itálii na benzínkách a v kempech nejsou na záchodech prkýnka? To jsem opravdu nepochopil.