Skoro každý z nás si do nového roku dává nějaké to předsevzetí. Každoročně si slibujeme, že budeme štíhlejší, bohatší, hezčí… přestaneme kouřit a pít alkohol. Ale jak dny plynou, tak zjišťujeme, že se nám nedaří plnit všechna svoje předsevzetí. A s každým dalším dnem naše snažení polevuje víc a víc.
Pojďmě si tento rok dát přání splnitelná. Zkusme neopakovat své chyby, ale poučit se z nich. Protože, až se rok zase s rokem sejde, ohlédneme se za sebe s úspěchem a s pocitem, že jsme něco pořádného dokázali.
Nechť nás k tomu vedou moudrá slova Heleny Růžičkové:
Těžko rozdělovat události, které hýbou světem pouze na roky. Průběh roku 2004 pro mě nebyl nijak zvlášť výjimečný. Tak jak rok předchozí, pokračovaly útoky radikálů v Iráku na kohokoliv, kdo má zájem jej obnovovat, málem to na životě odnesli i naši novináři. To byly však více méně události, které nějak tak vyústily z roku předchozího. Tyto události však hýbou světem již delší dobu, lidé už to berou jako samozřejmost. Útoky 11. září 2001 už jsou tak trošku zprofanované, ale určitě se jistý pocit z nich zakódoval v mnoha z nás.
Jednou z mnoha změn je fakt, že společnost je vůči své existenci již opatrnější. Takovým malým příkladem, může posloužit americký katastrofický film Jádro "The Core". Ve velké většině katastrofických filmů doposud byla "ničena" výhradně americká města. Velmi často to byl New York, ať už byl zničen drtivým dopadem meteoritu, nebo řvoucí Godzillou. Ve filmu Jádro si už autoři jakoby dali pozor a nechali pro jistotu zdevastovat "pouze" Řím. Amerika, a potažmo celý svět, vnímá vlastní existenci jako "nebezpečnější", a proto se staví opatrněji vůči zábavě na kterou jsou diváci v dnešní době už citlivější, než tomu bylo před útoky 11. září. Také oblíbený seriál 24 hodin, který má už 3. sérii (72 dílů), se odehrává na bázi "protiteroristické akce". Před útoky na New York by možná hlavní námět tohoto seriálu byl shledán jako nereálný, nebo snad přehnaný. Po zákeřném útoku teroristů už fakt, že chce někdo zničit náš "globalizovaný" svět, nikoho nepřekvapuje. Bezpečná devadesátá léta minulého tisíciletí, kde po skončení studené války nehrozilo skoro nic, jsou definitivně pryč.
Na počest mého kamaráda, který se za pár týdnů žení, vám přináším nejúspěšnější metodu JAK DOSTAT HOLKU DO POSTELE.
Můj kamarád, říkejme mu třeba Jonáš, měl obrovské štestí. Od šestnácti let měl svůj vlastní byt plně sponzorovaný rodiči, který jsme mu všichni záviděli. Jonáš byl ovšem pravý kamarád a tak pro nás pořádal legendární akce a také nám byt občas půjčoval. Každopádně však vypracoval naprosto jednoduchou metodu, kterou praktikoval zprvu na diskotékách, později takřka kdekoliv.
Zatímco my jsme se snažili holky oblbovat a trávili dlouhé hodiny povídáním, on během pár minut a odcházel s dívkou domů.
Pan Přemysl po práci prochází potemnělým parkem. Prozpěvuje, píská. Považte, Přemyslova přítelkyně Pavla právě porodila prťavé Přemyslátko! Přemek prohrábne prkenici, počítá peníze, protože poblíž postavená Plzeňská pivnice "Prasklý půllitr" přímo pobízí prožít podvečer při pěnivém pivu.
Před pivnicí potkává Přemysl přítele Petra. "Petře", povídá Přemek, "Pavla porodila!". Petr podává Přemyslovi pravici, pogratuluje. "Pojďme popít. Proložíme pár piv pořádnýma panákama pálenky" pobízí přítele Přemek. Petr přikyvuje. Potom přátelé prochází průčelím pivnice přímo před pípu.
Dneska jsem si přečetl Radkův článek a zjistil, že můj web je sice XHTML 1.0 validní, ale je brán jako HTML. To mě vážně naštvalo, tak jsem přidal správnou hlavičku, upravil kód na XHTML 1.1 a vše konečně běží jak má.
Obrovská výhoda je, že můj web nehlídá nějaký validátor, ale přímo XML parser, takže každý prohřešek hned vidím. Při chybě se totiž stránka nezobrazí a místo ní uvidím kde je chyba.
Po pár úpravách mám moderní web, mám správný MIME typ a XHTML kód.
Dále bylo potřeba upravit JavaScript, protože v XHTML nelze použít klasické komentáře <!-– text -->
, ale musíte je nahradit //<![CDATA[ text //]]>
. Také nemůžete při kontrole přistupovat k prvkům formuláře tímto způsobem document.formular.prvek.value
, ale document.getElementById('idprvku').value
.
Pozor, IE neumí application/xhtml+xml
ale musíte nastavit text/html
. PHP kód který za vás vyřeší chybu IE najdete na stránkách WELL.DONE.
Před několika měsíci jsem hledal nějaký solidní WYSIWYG editor, který by fungoval jak v IE, tak v Mozille a Netscape. Tenkrát jsem našel FCKeditor a hned si jej zamiloval. Editor pěkně vypadal, měl všechny potřebné funkce.. ale mnoho chyb. Já se nevzdal a plno chyb opravil, ale přesto editor občas reagoval nepředvídatelně. Nakonec jsem jej pustil k ledu.
Před dvěma dny jsem se ale znovu podíval na domovskou stránku editoru a s potěšením zjistil, že editor dospěl do funkční verze 2.0 RC2. Hned jsem jej zkusil a tak vám přináším svoje dojmy.
Testoval jsem v Google svoje stránky a narazil jsem na tento nechutný příspěvek. Podle mě jde o špinavou ubohost dívky jménem Markéta S.
Milá Markéto, přečti si raději nějakou knížku o rozdílnosti pohlaví. Možná pak zjistíš, že se tvůj přítel nechoval špatně. Muži a ženy jsou rozdílná stvoření. Muži se prostě rádi podívají na nahotinku, rádi sledují porno. Ale to neznamená, že jsou v sexu nespokojeni, nebo že srovnávají. Dělat aféru z mužské přirozenosti svědčí o tvé neznalosti a ubohosti. Doufám, že se s tebou tvůj přítel rozešel a našel si lepší a tolerantnější holku. S tebou se totiž o sexu bavit viditelně nedá.. a vztah je o komunikaci. Kdyby jste si spolu o sexu promluvili, tak bys nemusela psát hovadiny na netu. Anonymní hovadiny, kde se neukazují ani komentáře. Tomu já říkám ubohost!
A když už něco publikuješ, tak si oprav pravopis (díval na nějaké nahotinky, které na něj špulili zadek..)