Muži si často stěžují, že ženám nerozumí, protože u žen naráží na rozpor mezi tím, co ženy říkají a co si doopravdy myslí. Hodil by se nějaký překladač, který by mužům ženiny věty převyprávěl do srozumitelné podoby. Tahle výzva mě nenechala chladným, zamyslel jsem se a převodní algoritmus pro vás rozlouskl.
Už delší dobu si všímám, že má plno děvčat problémy se správným držením těla. A aniž si to uvědomují, poměrně hodně na tom záleží. Nejde mi teď o fakt, že si tím nějak ubližují a jednou je třeba, díky nynějšímu nesprávnému postoji, bude bolet v zádech, ale jde hlavně o to, jak takový člověk potom působí na ostatní. Přestože si to příliš neuvědomujeme, způsob naší prezentace není jen v tom, co říkáme, ale i jak se pohybujeme, či gestikulujeme. To všechno má účinek na podvědomí ostatních lidí, čímž si o nás utváří určitý obraz. A to jestli je negativní, či pozitivní – to záleží vždy jen na nás. Nedělejte proto pořád ty stejné hloupé chyby.
Jedno velmi důležité pravidlo při balení a svádění zní:
A jak to celé funguje?
Ženy mají zvláštní nápady, jak muže potrestat. Například si myslí, že je vytrestají tím, když s nimi nebudou mluvit. Tak jako přítelkyně mého kamaráda.
Jednou přišel domů z práce a nějak zapomněl na jejich výročí seznámení. Přítelkyně mu neřekla ani slovo, ale přestala se s ním bavit. Jenže tichá domácnost ho moc nevytrestala a jediný kdo se tím užíral, byla ona sama. Dávat někomu tresty, kterých si ani nevšimne je značně neefektivní a tak ji napadlo mnohem zajímavější řešení – začít s ním trochu víc mluvit, ale potrestat ho sexuální abstinencí.
Dneska jsem byl celkem nechtěně poučen o správném výběru plyšáků pro přítelkyně. Stál jsem ve frontě u pokladny a za mnou si o tom hodně nahlas povídaly dvě holky. Člověk by ani netušil, jaká je v tom věda.
Zkusím stručně shrnout a vypíchnout to nejdůležitější z jejich několikaminutového rozhovoru a utvořit základní kuchařku pro výběr správného plyšáka. Možná se vám to bude někdy hodit.
Až teprve nedávno, na dovolené v zahraničí, jsem si uvědomil, že holky v České republice se bavit moc nechtějí. Oslovíte je, dívají se jinam, balíte je, vymlouvají se. Skoro jsem uvěřil, že je to normální reakce. Reakce, kterou musíte překousnout, a pak to jde dobře. Jenže kdepak, normální to opravdu není. Navíc nejde jen o holky, většina lidí v našem státě se chová stejně a když je oslovíte, tváří se, jako byste je strašně obtěžovali.
Dneska jsem dostal tento zajímavý textík mailem a rozhodl jsem se, že se o něj musím podělit.
Hledal jsem na netu autora a nenašel, tak dávám alespoň odkaz na první web, který jsem objevil v Google, se stejným obsahem.
Občas se mi zdá, že větu „Milujte se a množte se.“ si některá děvčata špatně vyložila a slovo „milujte“ vesele zaměňují za „malujte“. A tak se malují a malují a přitom je za to snad nikdo nemiluje. O množení raději ani nemluvím.
Nebo mi chcete tvrdit, že byste chtěli zmalovanou holku?
Nikde není zaneseno, že by glejt na balení měla pouze a jen mužská část populace. I holky balí kluky a sklízí úspěchy, jen se občas stane, že k tomu přistupují stejně nešikovně jako chlap k novorozeněti, které mu dají poprvé do rukou, aby si ho pochoval.
Pokud nevíte, proč se s vámi přítelkyně nebaví, mám pro vás excelentní definici problému. Došla mi dnes e-mailem.
Škoda, že neznám autora. Pokud ho někdo pozná, dejte mi vědět, ať mu jeho autorství neupírám. Jeho podání je totiž naprosto báječné a zcela přesné.
Občas, když stojím ve frontě u pokladny, tak poslouchám lidi okolo sebe. Člověk se může hodně přiučit. Jako třeba dneska. Přede mnou stála holka s klukem. Sourozenci. Holka docela pěkná a kluk docela chytrý. No však posuďte sami.
Nedávno jsem vedl takový zajímavý rozhovor s jednou dívenkou o feminismu. Teda po pravdě, vlastně o feminismu vůbec nebyl.
Zdá se mi, že v dnešní společnosti nemít přítelkyni, je věc strašlivá. Ovšem existují i mnohem horší věci. Například mít přítelkyni, ale netahat ji všude s sebou. To je totiž věc hodna opovržení!
Dneska jsem na severu znamost.cz narazil na zajímavý průzkum. Jde o soubor dotazů a odpovědí pokládaných ženám od 15 do 57 let. Je poučné sledovat jak se mění požadavky a potřeby žen s rostoucím věkem, i to, jak ženy dospívají ve svých názorech.
Já jsem jsem z toho pro vás vybral pár zajímavých otázek a k nim přidal odpovědi žen do třiceti let. Věřím, že se vám budou hodit.
Texty jsou převzaty se souhlasem seznamky www.Znamost.cz
Musím se přiznat, že mě vždycky přitahovaly starší ženy. Ať jsem se snažil sebevíc, tak jsem zatím nenašel mladou holku, která by měla rozhled, věděla co chce, uměla se chovat a byla inteligentní. U starších žen jsem problém s hledáním neměl.
Asi mladým děvčatům nerozumím. Nebaví mě mluvit celý den o škole, nebaví mě vysvětlovat jim základní cizí slova, nebaví mě jejich omezený rozhled a dětskost. Hloupé a omezené dítě pro mě není partner. Možná nějakého muže přitahuje vycvičit si vlastní opičku, ale já dávám přednost dospělé zralé ženě s vlastním názorem, před chichotající se náctiletou, která nic nedokázala, a ani nechce dokázat. Já si prostě musím ženy vážit.
Často slýchávám od kamarádů stížnosti, že jejich přítelkyně moc utrácí. Nikdy jsem však ještě neslyšel stejnou větu o mužích od žádné ženy.
Znamená to, že ženy utrácejí víc než muži? Nedalo mi to a trošku jsem se nad tím zamyslel.
Kluci mají výhodu. Od malička je každý ujišťuje, jak jsou báječní chlapi. Holkám se však ocenění nedostává. Maximálně je někdo pochválí, že jsou šikovné a hodné. Ale to nic neznamená. Když mi někdo dohazuje dívku a prohlásí o ní, že je šikovná a hodná, tak mám pocit, že mi nabízí cvičenou opičku, kterou nikdo nechce.
Ženy jsou nespokojené kvůli svému poprsí. Skoro každá by chtěla větší. Nechápu proč.
K čemu větší prsa? Chystají se snad na kojení hastrmanů z mostu? Těší se snad, až budou mít po čtyřicítce prsa jako kokršpaněl uši? Ne, prý to dělají kvůli chlapům. Já jsem chlap, a přesto nechápu. Proč? Zeptaly se snad ženy mužů, jestli to vyžadují? Nezeptaly. Možná kdyby to udělaly, tak by zjistily, že na velikosti poprsí záleží mužům zhruba tolik, jako na velikosti penisu ženám.
Říká se, že někdo má rád vdolky, jiný zase holky. Tak proč nebýt spokojený s tím, co mám. Nespokojenost je hnusná lidská vlastnost, která nás žene dělat strašné a zbytečné hlouposti.
Vždyť v rozmanitosti je krása a příroda dokáže tvořit nádherné věci. Já si prostě myslím, že by se příroda neměla vycpávat silikonem, jen pro lepší pocit z větší podprsenky.
Dnešní holky jsou zvláštní. Před lety se otevřely hranice a děvčata si myslí, že nemusí nic umět, nic znát – jen ji mít a umět ji použít. To je trošku škoda, naštěstí takové nejsou všechny.
Dnešní svět je zvláštní. Děvčatům v tomhle nahrává. Je výhodné být ženou. Nemusíte se tolik snažit. Jde vám tanec, lépe se učíte. Kluci se kolem vás motají, a tak nikdy nebudete sami. Nezajímají vás drahé technické hračky, nepotřebujete vydělávat plno peněz, neutratíte za pivo. Lehce si najdete přítele a ten za vás platí, vozí vás všude autem, kupuje dárečky a vy nemusíte ani hnout prstem. Jen se s ním občas pomilujete.
Všichni jistě víte, co je to sexuální harašení. Sexuální harašení je jen jednou z podob obtěžujícího chování v rámci pracovněprávních vztahů. Amerika to dotáhla tak daleko, že se za harašení považuje i to, když muž pomůže ženě do kabátu. Naštěstí je Česká republika benevolentnější.
Harašení ale můžeme chápat i tak, že muž/žena z vyšší pozice moci sexuálně "obtěžuje" podřízeného. Ovšem muži si moc nestěžují. Většinou se jim to líbí, nebo si ani nevšimnou, že k tomu dochází. Šéfová jim chválí oblečení a přitom se jich dotýká na různých místech. Muž si nestěžuje.. bere to jako legraci nebo flirt.
Já třeba chodím poměrně často k zubařce a ještě jsem u ní nikdy za nic neplatil. Ona se mnou flirtuje, při vrtání zubů se na mě lepí.. vtipkuje. Ale mně to přijde fajn. Chodím k ní rád. Nevadí mi, že se po mně plazí jako břečťan. Nevadí mi moje šéfka, která chodí do práce čím dál tím míň oblečená, že se hrozím, kam až to zajde. Ovšem já jsem chlap, já se bránit dokážu. Je mi jasné, že plno dívek prožívá v práci muka, protože se jejich šéf na nich pase očima a má nemístné vtípky. Ale myslím si, že pokud se vymezí hranice na začátku, tak nemusí nikdy dojít na nejhorší.
Představte si pěknou dívku, kterou pozvete někam na rande. Holka si doma dá sprchu, oholí si nožky, navoní se, namaluje. Prostě stráví hodně času, aby se vám líbíla. Potom vyjde ven z domu a hnedka si zápálí, čímž dokonale zničí vše, co doma budovala. Když přijde na rande, smrdí kouřem a žvýká žvýkačku – asi aby to jako nebylo cítit.
Jdete do restaurace a vaše slova se musí prodírat kouřovou oponou, aby se k ní vůbec dostala. Doprovodíte ji domů, políbíte ji a máte pocit, že líbáte popelník. Přesto jste vytrvalí a nalháváte si, že vám to nevadí, že má každý nějakou chybu, tak proč by ona nemohla kouřit. Ale to vás přejde hned po prvním pomilování, po kterým si ještě v postýlce zapálí.. nebo odejde kouřit na balkon a vy můžete objímat jedině prázdnou matraci. Hnusná představa pro každého nekuřáka.
Já nekouřím, a tak mi vadí kuřačky. Holky se navíc hůře zbavují závislostí, a proto řeči, že až bude mít dítě, tak přestane kouřit, jsou úplně z cesty. A i kdyby, myslíte snad, že stačí aby nekouřila devět měsíců a její (vaše) dítě to nepostihlo? Ne, to určite nestačí.
Proto vždy volím nekuřačku. Kuřačky mě nepřitahují. I kdyby to byla ta nejskvělejší žena na světě, tak se nedokážu vyrovnat s představou, že první co po ránu vezme do pusy nebudu já, ale cigareta.
Plno mužů zajímá, co vlastně ženy na mužích nejvíce přitahuje. Kolem této otázky existuje šílená spousta dohadů. Většinou zcela mylných. Když totiž muže požádáte aby vám řekli co si myslí že ženy milují na mužích, dostane se vám většinou následující odpovědi:
Typická chlapská úvaha. Ale kde jsou city, něha, láska?
Sedím si tak v práci u počítače, když dovnitř vejde moje pěkná šéfová. Je to šikovná, štíhlá blondýnka. V ruce drží tašku napěchovanou bagetama. Moje chlapské oko ohodnotí její postavu. Pozdravíme se, šéfka se ke mně otočí zády, čupne si a vkládá bagetky do ledničky. Při čupnutí se jí vzadu trošku shnou rifle a poodhalí se její pevný zadeček. Olíznu si své prudce vysychající rty a pohled mi sklouzne na její kalhotky. Tři tenké černé šnůrky spojuje vzadu malý průhledný trojúhelníček. Moje JÁ bojuje s představou, že ji popadnu a pak se s ní vášnivě miluji na ledničce plné jídla. Když v tom si toho všimnu – z trojůhelníčku na kalhotkách vyčuhuje bílá cedulka s pokyny pro správné praní.
Celá erotická chvíle je naprosto zdevastovaná a rozcupovaná na kousky. Srdce se mi zase uklidňuje, šéfka vstává. Cedulka se shrnuje do kalhotek, kalhotky do riflí a rifle se zase přetahují přes pevný zadeček.
Nedávno se mě Letinka ptala, jaký mám názor na děvky. Zkusil jsme proto svůj postoj sepsat. Dopředu vám říkám, že toto čtení nebude lichotivé.
Ale zabrusme nejdříve trošku do historie. Ve starověku se prostituci dařilo nejvíce v Athénách, kde prostituci ochotně trpěli, jelikož z ní plynuly nemalé daně. Z peněz se potom platila výzbroj a stavba lodí. V Řecku musely lehké děvy nosit označení, aby se odlišily od počestných žen. V Římě určovalo právo nevěstkám výjimečné postavení a prostitutky byly často u zrodu důležitých státních ustanovení.
Středověk, díky křesťanství, vyzýval k cudnosti, odříkání a pohlavní zdrženlivosti. Ve vrcholném středověku lehké děvy sloužily převážně vojákům a duchovním (ti nesměli uzavírat manželství a tak byli odkázáni na konkubíny). Francie byla, až do počátku 11. století, centrem mravního úpadku. Prostituce byla jen bezvýznamným hříchem. Nejčastějšími zákazníky pařížských prostitutek byli studenti.
V novověku, za Jiřího III, existoval první dvorní nevěstinec. Tyto dámy chodily v odvážných toaletách, zúčastňovaly se plesů lásky apod. Téměř všechny se do tohoto postavení vypracovaly z ulice.
V období světových válek bylo novinkou této doby používání prostitutek jako tajných informátorek nasazených na důstojníky. Jednou z nejznámějších vyzvědaček byla Mata Hari.
Testoval jsem v Google svoje stránky a narazil jsem na tento nechutný příspěvek. Podle mě jde o špinavou ubohost dívky jménem Markéta S.
Milá Markéto, přečti si raději nějakou knížku o rozdílnosti pohlaví. Možná pak zjistíš, že se tvůj přítel nechoval špatně. Muži a ženy jsou rozdílná stvoření. Muži se prostě rádi podívají na nahotinku, rádi sledují porno. Ale to neznamená, že jsou v sexu nespokojeni, nebo že srovnávají. Dělat aféru z mužské přirozenosti svědčí o tvé neznalosti a ubohosti. Doufám, že se s tebou tvůj přítel rozešel a našel si lepší a tolerantnější holku. S tebou se totiž o sexu bavit viditelně nedá.. a vztah je o komunikaci. Kdyby jste si spolu o sexu promluvili, tak bys nemusela psát hovadiny na netu. Anonymní hovadiny, kde se neukazují ani komentáře. Tomu já říkám ubohost!
A když už něco publikuješ, tak si oprav pravopis (díval na nějaké nahotinky, které na něj špulili zadek..)
Kdo by neznal Tele Tele a častou otázku pro sporťáka Cardu. Já si na ni vždy vzpomenu, když jdu někam na akci s kamarády a jejich přítelkyněmi. Ženský jako by se domluvily, každá se mě neustále ptá, jestli jsem si už našel nějakou holku. Pro ně je naprosto nepřípustný, aby chlap s nikým nechodil, protože to celé posuzují podle sebe.
Ženy se totiž ze všeho nejvíc bojí jedné věci: samoty. Žena neumí být sama, proto často přechází ze vztahu do vztahu, zatímco chlap si většinou dává "pauzu". Z toho důvodu je pro ně nepochopitelné, že někdo s nikým nechodí. Navíc je to překvapuje i proto, že ONY MAJÍ dlouhodobý vztah, zatímco ten druhej ne.
Pro ženy je volnej chlap, jako by byl prašivej. Myslí si, že asi nestojí za nic, když nemá stálou partnerku. Muži to ovšem berou jinak. Sice svým polovičkám přizvukují, ale pak se vám o samotě při pivku přiznávají, že vám docela závidí.