Dneska u nás byla sousedka a vyprávěla, jak toho svého muže poslala nakoupit.
Každou sobotu ráno chodí nakupovat spolu, její muž veze vozík a ona do něj přidává co potřebují. Ale toto ráno měla sousedka moc práce, a tak muže poslala samotného. Požádala ho ať koupí rohlíky, chleba, něco k pití, ale ať nekupuje mlíko, že mají ve sklepě ještě čtyři litry. Muž vše odkýval a pak se jen zeptal, jestli může koupit i něco navíc, co by uviděl a dostal na to chuť. Sousedka to odsouhlasila a její manžel vyrazil do obchodu.
Když se nevracel po dvou hodinách, dostala sousedka strach. Mobil jí nezvedal. Vrátil se až za další hodinu a děsně nadával, že neměl drobný do vozíku a u sebe měl jen dvoutisícovku. Tu mu samozřejmě nikde nechtěli rozměnit, a proto musel k pokladně. Pokladní mu však řekla, že musí počkat, až odbaví zákazníka. Ten zákazník měl dva plný koše. Když mu konečně rozměnila, tak zase stál frontu na vozíky. Potom se přetahoval s lidma o chleba a rohlíky … no hrůza.
Sousedka nahlídla do kabele a tam se na ni, kromě pečiva, usmívala tři mlíka. "Proč jsi koupil mlíko," diví se sousedka, "vždyť ho máme ještě ve sklepě dost!" Manžel v klidu odpovídá: "Říkala's, že můžu koupit co uvídím a já uviděl mlíko. No co už, však se to vypije."
neodolala som, aby som si tento článok prečítala. a bol naozaj trefný, lebo väčšina mužov nákupy neznáša, komplikujú im život a väčšina si ich ani nezaslúži absolvovať. to už musia naozaj vyviesť niečo strašné, poslať chlapa na nákup beriem ako tichú pomstu. ale zasa na druhú stranu, nie všetci to berú ako trest a keď to inak nejde tak aj v tomto sa naučia chodiť.
Web je nyní kompletně uzavřen. Od této chvíle není možné přidávat žádné komentáře!
Další informace naleznete zde.