Trval-li vztah delší dobu, řádově roky, dá mi asi ten, kdo takový rozchod zažil za pravdu, že rekonvalescence nebývá jednoduchá. Záleží samozřejmě na okolnostech rozchodu. Jde-li o rozchod „po dohodě“ obou partnerů, je to asi ta nejlepší, nejméně vyhrocená varianta, která vás může potkat. Prožívání takové záležitosti je asi do jisté míry individuální, ale ze své zkušenosti bych ho rozdělil do několika fází.
Už ve školce mě učili, abych si po návštěvě toalety vždy umyl ruce. Je to prý hygienické. Jenže praxe je jiná. Jen malinké procento mužů si například myje ruce po močení. Zbytek to nedělá.
Když se mužů na důvod zeptáte, možná se budou vymlouvat, že na WC nebyl čistý ručník nebo něco podobného. Ale faktem je, že následné mytí rukou muži nepovažují za důležité a nepřijde jim to ani nehygienické. A kdepak, nejsou proto žádná prasata. Mají totiž pravdu.
Jedna z možností jak vytočit pohodového chlapa, je vyhodit mu jeho staré roztrhané oblečení. O takové historické kousky se svádí denně boj v mnoha domácnostech.
Zdá se mi, že tohle téma je tak trošku tabu a já budu první, kdo ho pořádně rozhrábne.
No řekněme si to na rovinu, mnoho mužů za svůj život zkusilo močit do umyvadla. A většinou je to napadlo zcela samotné, nikdo je tomu neučil. Že by muži byli taková prasata? Ale kdepak, jen jsou velmi pohodlní a vynalézaví.
Kamarád mi dneska vykládal, že prý existují tři pravidla, kdy se nevěra jako nevěra nepočítá. Nevím sice jak by takové argumenty platily na přítelkyni, a tak je uvádím alespoň pro pobavení. Můj kamarád má totiž dvě přítelkyně. Jednu v České republice a druhou na Slovensku. Podle jeho pravidel je vlastně oběma holkám zcela věrný.
Dnes mě napadlo zajímavé podobenství mezi česáním jablek a balením děvčat. Možná se někteří z vás poznají a uvědomí si, kde dělají chybu nebo zjistí, jak si utrhnout lepší jablko.
Baliče bych rozdělil do několika kategorií: Slintač, Hledač, Sběrač, Křikloun, Třepač, Česač, Košíkář, Obchodník a Kupec.
K napsání tohoto článku mě vedly nejen některé vaše komentáře na toto téma, ale hlavně můj kamarád, který právě prožívá docela těžký rozchod a prochází si nejrůznějšími stádii.
Rozchod je jako úmrtí. Když někdo umře, vzpomínáte jen na dobré věci, které jste s ním prožili. Stejně tak je to s rozchodem. Jakmile sedíte doma sami, míhají se vám v paměti jen dobré zážitky s vaší partnerkou. Ty ve vás vyvolávají emoce a vám je z toho strašně. Cítíte, jak byla vaše bývalá výjimečná a zjistíte, že jste ji velmi milovali a začínáte hledat chybu, kvůli které se s vámi rozešla. Tento postup je ale velmi špatný. V kombinaci s alkoholem je dokonce vražedný.
Někteří muži v průběhu života zjistí, že jim ženy nechybí. Bez žen jim je báječně. Prostě se skvěle baví, mají život podle svých představ, užívají si ho na maximum, avšak nemají přítelkyni.
Muži nepotřebují cit a dokážou se báječně zabavit sami. Já třeba byl jednou dokonce více jak rok bez přítelkyně, protože jsem ji ani nehledal. Vlastně by se dalo říct, že jsem se bližším kontaktům s holkami vyhýbal.
Jeden můj kamarád s oblibou říkává, že chlap má smrdět i z fotky. Jenže já dnes byl nakupovat a v hypemarketu u sýrů chvilku poslouchal dvě slečny, které na tohle téma vedly řeč. Já vím, poslouchat cizí lidi se nemá, takže jestli vám to vadí, dál už raději nečtěte.
Charisma je prý darem bohů, něčím, co dostane člověk do vínku a co ho odlišuje od ostatních lidí. Charisma buď člověk má, nebo ho nemá. Nesouhlasím však s tím, že se charisma nedá natrénovat a posílit.
Pokud totiž nejste lidé, kteří chodí se sklopenou hlavou, s nikým se nebaví a cítí se ubozí, potom byste měli charisma mít. Když se zamyslíte nad osobnostmi, o kterých se říká, že charisma mají, uvědomíte si, že charisma bývá také určitým znakem pro vůdčí osobnosti.
Dneska jsem byl na jedné párty, bývalý spolužák si mě vzal bokem a svěřil se mi: „Nesnáším ženský, všechny jsou to hloupé krávy!“
Nebylo ani třeba ptát se proč si to myslí, bylo to totiž znát na první pohled. Rozešli se s přítelkyní před měsícem a zatímco on se z toho ještě nevzpamatoval, ona už má jiného. Běžná věc. Nedivím se, že ho to vzalo, jen mě překvapilo to jak myslel dál.
Jestli čekáte návod, který z vás přes noc udělá skvělého chlapa, tak ani nečtěte dál. Byli byste zbytečně zklamaní. Tohle čtení vás nenaučí drsně se chovat, pořádně prdět, ani vypít víc piv. Nebudu to totiž mluvit o pravém muži z pohledu chlapů, ale podívám se trošku pod pokličku ženské touhy a fantazie.
Hodně mužů má v hlavě představu dokonalé partnerky: „Pěkná, štíhlá, inteligentní holka, která ráda vaří a miluje sex, přesto je však naprosto věrná a oddaná, jako pejsek.“ A této představy se drží zuby nehty. Proto hledají a hledají a nenachází a nenachází. Zaměřují se na každý prohřešek, takže místo „slečny dokonalé“ potkávají jen holky s chybami. Jedna si okusuje nehty, další je totálně blbá, třetí je zmalovaná, čtvrtá nerada polyká… mohl bych tu pokračovat do rána.
Znám dva kluky. Oba se rozešli s přítelkyní po mnohaletém vztahu. Oba je to pochopitelně štve.
Diskuse u sobotního oběda s mojí báječnou maminkou mě donutila napsat dnešní článek.
Ani nevím, jak jsme narazili na jedny naše známé. Ona, levá jako zatáčka do zadku, on škaredej, že byste si o něj kolo neopřeli. Bavili jsem se o obou a v tom mamka pronesla tuhle kouzelnou větu: „Chlapa si vždycky někdo vezme!“ Nechápal jsem a dožadoval jsem se vysvětlení. A to bylo tak prosté a jasné…
Včera jsem šel s kamarády na ples plný nádherných mladých děvčat. Šlo o ples obchodní akademie. Pochopitelně jsme tam nešel tančit, ale spravit si očko pohledem na krásná tělíčka. Tancovat totiž vůbec neumím. Nemám rytmus, moje taneční pohyby nejsou vláčné, jsem prostě dřevo. Ale to se občas při pozdním ploužáčku ztratí.
Ráno si mně stěžoval kamarád, že jeho přítelkyni vadí, když se s ní miluje a má přitom na sobě ponožky. Pravda, je to značně neerotická představa, ale on měl docela dobré argumenty. Měří skoro dva metry, a tak se mu v noci v posteli nedaří pořádně zakrýt. Protě mu čouhají nohy, proto si bere ponožky. Jenže tohle jeho přítelkyně nechápe a nutí ho, aby si je sundával.
Přemýšlel jsem, jak jsem na tom já a ponožky. Doma je do postele nenosím, ale když jsem někde u někoho na chatě, tak si je na noc beru. Možná mám větší pocit bezpečí, že v noci, až budu hledat papuče, do ničeho nešlápnu bosou nohou. Nevím, asi je to jen zvyk. Ale co sex a ponožky? Patří to vůbec k sobě?
Představte si erotickou chvíli, kdy se pěkně mazlíte s dívkou v posteli a svlékáte si části oblečení. Najednou jste jen ve spodním prádle a hladíte svoji přítelkyni. Bravurně ji svléknete kalhotky a teď už zbýváte jen vy. Od úplného odhalení vás dělí jen trenky a ponožky. Je vůbec nějaká možnost, jak si je svléknout eroticky?
Minule jsem psal o tom, co přitahuje ženy na mužích. Dnes se na to podíváme z druhé stránky.
Muže na první pohled nepřitahují žádné skvělé povahové vlastnosti ženy, ale její zevnějšek. Řekl bych, že nejdůležitější je sportovní postava. Žena by měla být štíhlá, vyšší, s pěkným zadečkem a mít pevná prsa. Také by měla být upravená. Muži dávají přednost ženám, které se o sebe starají a vypadají upraveně. Ovšem nic se nemá přehánět. Make-up by měl být jemný, aby zdůrazňoval ženskost, ale nedělal z dívky zmalovaného šaška.
Dalšími lákadly jsou dívčin úsměv, pěkné oči a dlouhé vlasy. Osobně se přikláním k názoru, že se mužům více líbí blondýnky. Prý je to tím, že mají vysšší hladinu estrogenu než brunetky. Velmi důležité je i celkové vystupování ženy. I překrásné dívky nemají šanci, pokud se neumí chovat.
Já osobně nikdy nejevím zájem o ženu, která ma nekoordinované pohyby, protože to svědčí o jednoduchosti a nízké inteligenci. Všimněte si jak se většinou chovají ty superkrásky. Jdou zmatené, mají trhané pohyby. Kolikrát to vypadá, že neví co mají dělat. Někteří muži na to letí a chtějí tuhle hloupou husičku do postele, ale tím to končí, protože si pak stejně nemají co říct.
Ráno jsme přišel do práce a zjistil, že se tu obměnil jídelníček. Bagetky zmizely a nahradily je polívky, rohlíky, sýr a salám. Hned jsem si udělal snídani. Výtahl jsem rohlík a naskládal na něj kolečka salámu. Sotva jsem se do něj labužnicky zakousl, přišla šéfová a povídá: "Ty si ten rohlík ani nenamažeš máslem?" Tvářila se přitom, jako bych byl úplně neschopnej.
Neodolal jsem a zeptal jsem se po ICQ kamarádů, jestli používají máslo, když si dělají sami rohlík se salámem. Co myslíte? Ne, nepoužívají. Chlap si prostě na rohlík navrství salám a jí. Nezdržuje se mazáním másla.
Ale abych byl přesný, z patnácti dotázaných mužů si rohlík maže máslem jen jeden. Další tři to prý nikdy nedělali, protože to za ně vždy dělá někdo jiný. A zbytek má prostě rád rohlíky bez másla – ovšem jen v případě, že si je chystá sám. Pokud jim je někdo připraví, tak by s máslem být měly.
Žena si však máslem namaže rohlík vždy.
Dneska u nás byla sousedka a vyprávěla, jak toho svého muže poslala nakoupit.
Každou sobotu ráno chodí nakupovat spolu, její muž veze vozík a ona do něj přidává co potřebují. Ale toto ráno měla sousedka moc práce, a tak muže poslala samotného. Požádala ho ať koupí rohlíky, chleba, něco k pití, ale ať nekupuje mlíko, že mají ve sklepě ještě čtyři litry. Muž vše odkýval a pak se jen zeptal, jestli může koupit i něco navíc, co by uviděl a dostal na to chuť. Sousedka to odsouhlasila a její manžel vyrazil do obchodu.
Když se nevracel po dvou hodinách, dostala sousedka strach. Mobil jí nezvedal. Vrátil se až za další hodinu a děsně nadával, že neměl drobný do vozíku a u sebe měl jen dvoutisícovku. Tu mu samozřejmě nikde nechtěli rozměnit, a proto musel k pokladně. Pokladní mu však řekla, že musí počkat, až odbaví zákazníka. Ten zákazník měl dva plný koše. Když mu konečně rozměnila, tak zase stál frontu na vozíky. Potom se přetahoval s lidma o chleba a rohlíky … no hrůza.
Sousedka nahlídla do kabele a tam se na ni, kromě pečiva, usmívala tři mlíka. "Proč jsi koupil mlíko," diví se sousedka, "vždyť ho máme ještě ve sklepě dost!" Manžel v klidu odpovídá: "Říkala's, že můžu koupit co uvídím a já uviděl mlíko. No co už, však se to vypije."