QARK.net — Nejčastější věty po rozchodu
Nejčastější věty po rozchodu

Nejčastější věty po rozchodu

V tomhle článku bych chtěl shrnout několik dotazů a větiček, které často přijdou na mysl člověku, který se rozešel. Plno lidí si pokládá velmi podobné otázky, takže jsem se snažil sepsat na ně odpovědi a zkusit vše uvést na pravou míru. Snad vám to pomůže.


Už nikdy nedokážu nikoho tak milovat

Lidé si často myslí, že už nikdy nebudou nikoho tak milovat. Bojí se dalšího ublížení, nechtějí jít znovu do boje s plným nasazením a tak berou sami sobě předem svoji naději a víru. Tahle představa je stejná, jako byste jeli na olympiádu soutěžit, ale schválně byste se nesnažili, protože jste minulý rok prohráli. Mělo by to stejnou logiku, jako si kvůli jedné životní prohře zavřít cestu ke štěstí a radosti. Navíc pokud byste opravdu chtěli svoje předsevzetí splnit, tak si dobře uvědomte, že tím nikomu neprospějete, ale naopak velmi ublížíte. Je špatné, že nějaký váš nový partner má trpět za chybu partnera předešlého. To není fér a ani vy byste nechtěli, aby takhle někdo přistupoval k vám. Všichni lidé si přece zaslouží stejnou šanci.

Nikdy už nikoho takového nepotkám

To je pravda, každý z nás je přece jedinečný. Rozhodně však máte velkou šanci potkat někoho lepšího.

Když myslíte na bývalého partnera, tak si ho často po rozchodu hodně idealizujete. Vidíte jen ty pěkné věci. Je to stejné, jako když vám umře blízký člověk, který se v životě nechoval hezky a po pohřbu se začne vzpomínat jen na to, co udělal dobrého. Proto máte pocit, že byl skvělý a nikdo se mu nevyrovná. To je ale velký omyl, který pochopíte, až se z rozchodu vzpamatujete a dostanete zase chuť poznávat nové lidi.

Je to hajzl/svině, protože mě opustil/a

Tohle taky není pravda. Nikdo nemůže vlastnit žádného člověka. Nelze očekávat, že člověk, s kterým chodíte, nikdy nesmí odejít. Ten člověk udělal to co je správné pro něj a rozešel se s vámi, protože chce jít jinou cestou. Udělal i to co je správné pro vás, dal vám totiž možnost najít si lepšího partnera, který vás bude opravdu milovat, protože to on nedokázal.

Navíc to, že si jeden ze dvou lidí myslí, že k sobě spolu oba nerozlučně patří, nemusí být přece automaticky pravda.

Jak dlouho trvá, než mi rozchod přestane vadit?

To je u každého jiné. Nebojte se tomu dát čas. Je samozřejmé, že každá rána bolí a potřebuje se zhojit. I u obyčejného říznutí přece považujeme bolest za normální. Nemá cenu se toho děsit. Také víme, že bolest odezní a rána se zahojí. Častokrát je dokonce zahojené místo silnější než předtím. Stejné je to i s ránou v srdci. Tak proč máme tak často pocit, že rány v srdci nikdy bolet nepřestanou, nebo jsme zoufalí z toho, že se nikdy nezahojí?

Všechno chce svůj čas a je nesmysl snažit se utišit bolest novou známostí, dokud vás rána nepřestane pálit. A za jak dlouho se zahojí? Záleží hodně na tom, jestli ji budete dál drásat kontaktem s bývalým partnerem, vyzvídáním informací o něm a hlavně zlobou a nenávistí, za to, že se cítíte mizerně. Uvědomte si, že nenávist je velmi silné pouto, které vás k tomu druhému váže. To je jedna z věcí, která vás nutí na bývalého partnera nejvíce myslet a myšlení vám vrací všechno, co jste spolu prožili, zidealizované a oproštěné od negativních zážitků.

Zkuste mu odpustit a tím přetnout to poslední pouto, které vás s bývalým partnerem stále svazuje. Shodíte ze sebe pořádné břemeno a půjde v klidu dál. Možná to zní hodně divně, ale velmi vám to pomůže. Avšak k tomu dospějete časem a nemá cenu se k něčemu takovému nutit hned na začátku, když vás rozchod ještě pořádně bolí.

Hodně by vám měli pomoci i kamarádi, kterým se svěříte a taky nějaké koníčky, které vás zaměstnají. Ale úplně nejvíc si pochopitelně musíte pomoci sami a chtít se konečně přestat babrat v něčem co skončilo a vrhnout se zase do života.


Jedno moudré přísloví praví:
Když se zavře jedna brána ke štěstí, další se otevírá, ale my se často tak dlouho díváme na zavřenou bránu, že si nevšimneme té, která se pro nás už otevřela.

Vzpomeňte si na to vždycky, když se budete obracet do minulosti a zoufat si.

Doma koukám na prázdné stěny

Nejlepší rada je nesedět moc doma a už vůbec ne samotní. Běžte mezi lidi, pozvěte si lidi domů. A hlavně, tuhle větu si moc neopakujte. Je to děsně depresivní. Říkáte si ji hlavně proto, aby bylo jasné, že se cítíte mizerně a že jste chudáčci. Plno lidí bydlí samo, jsou samotní a jsou v pohodě. Je jasné, že ten prázdný prostor ve vás vyvolává spoustu vzpomínek na minulost. Ale to jak dlouho tento prostor, či místo ve vašem srdci, zůstane nevyplněno, je opravdu jen na vás. Zkuste se vyhýbat sebelítosti. Jistě se cítíte mizerně, to dá rozum. Ale nemá cenu si v tom libovat.

Stejně tak znovu varuji před alkoholem, který strašlivě prohlubuje deprese. Cítíte-li se špatně, nikdy nepijte alkohol. Alkohol zesiluje depresivní myšlenky, začnete se litovat a cítit se šíleně. Místo alkoholu raději zvolte společnost známých lidí, nebo sport.




Držím vám palce, abyste se z toho rychle dostali a bylo vám zase lépe. Bolest z rozchodu bývá strašná, ale je naprosto normální a přirozená. Nemá cenu něco uspěchávat, dejte si čas na léčení. Jen zbytečně neztrácejte víru ve svoje vlastní uzdravení a neutopte se v sebelítosti. Projdete si jistě mnohými stádii, ale všechna jsou důležitá. Potřebujete se vykřičet, vyvztekat i vyplakat. Nemá cenu se tomu vyhýbat nebo se to snažit uměle urychlit.

Mnohokrát vás napadne myšlenka na návrat, budete chtít všechno zpět. Budete mít pocit, že toho druhého musíte vidět. Pravděpodobně se vám zdá, že se zhroutil celý svět a vy v něm nemáte už žádné místo. Cítíte prázdnotu a beznaděj. Je velmi důležité, abyste pochopili, že tohle všechno je zcela normální. Není to konec života, ani celého světa. Je to jen konec jedné kapitoly, která je však zároveň i začátkem další. Není špatné se prostě vykřičet, vybrečet a potom vykročit kupředu. Někde na vás čeká nová láska. Opravdová láska. Jen si musíte uvědomit, že cesta k ní, není vždy cestou z okvětních plátků voňavých růží a také to, že každý tu Pravou lásku nepotká hned napoprvé.



Související články:
Qark | 19. 11. 2005 13:47 | Komentáře: 153 | ::Muži a ženy


Jak na ženy, jak s nimi a jak bez nich.


Líbil se vám tento článek? Pomohl vám a nebo vás alespoň pobavil?

Potom si jej můžete s dalšími 49 články, rozdělených do kategorií Příprava na balení, Balení, Rande, Vztah a Rozchod, zakoupit knižně pod názvem Ulovte si ji aneb Jak na lásku například v knihkupectví Eruditus a udělat tak radost nejen sobě, ale i autorovi.





Přidat článek do: [ linkuj.cz], [ jagg.cz], [ asdf.sk], [ del.icio.us]

Stáhnout článek jako [ PDF]
[ RSS komentářů] k článku

[ Napsat] komentář

Články a fotografie z tohoto webu je zakázáno kopírovat a přidávat si je na svoje blogy, či kamkoliv jinam, bez mého písemného souhlasu!

Komentáře


Upozornění!

Tento článek obsahuje 153 komentářů.
Z důvodu snížení zátěže serveru, a pro rychlejší načtení tohoto článku, je nyní zobrazeno jen posledních 150 komentářů (tj. komentáře 4–153)

Zobrazit VŠECHNY komentáře

4
black lemon 19. 11. 2005 18:10

V depresi z rozchodu je veliky potencial a clovek, paklize se k tomu spravne postavi z toho muze strasne moc ziskat.

Co je v zivote nejdulezitejsi? Laska? Kdepak. Laska neni. Nejdulezitejsi je svoboda. Alespon pro me. Alespon v tuto chvili.

Reakce na komentář: Karotka #22Načítám náhled komentáře...

5
MM 19. 11. 2005 18:17

Myslím,že je to jedna z největších bolestí,které může člověk zažít.A o to je větší,čím víc jste milovali a ještě milujete…


6
Ives 19. 11. 2005 18:47

(Já si myslím, že ještě větší bolest ..může být bezmoc.. když něco vidíte a máte úplně svázané ruce – nemůžete s tím vůbec nic udělat) :-(

Reakce na komentář: Karotka #23Načítám náhled komentáře...

7
Portio 19. 11. 2005 18:55

Reakce na Ives #2Načítám náhled komentáře...: "kdyz ji dnes vidim" … neslo by s tim jeste neco udelat? Nebo je porad s tim jednim frajerem? Kdyz uz ste k sobe nekdy citili sympatie, proc by tomu melo byt ted jinak?

Reakce na komentář: Ives #11Načítám náhled komentáře...

8
Ash 19. 11. 2005 19:58

Reakce na Martenius #3Načítám náhled komentáře...: No… tak když už teď víš, o čem to je, můžeš se buď v situaci a) zorientovat a najít způsob, jak v ní být šťastný, nebo b) začít pochybovat, jestli to náhodou přecejen není jinak, a hledat tu svou velkou lásku.

Nebo c) nejdřív udělat a) a pak -už spokojený a šťastný– pracovat na b), a v případě štěstí být ještě šťastnější. Jsem všemi deseti pro C :-) Good Luck


9
Taurus 20. 11. 2005 00:52

Pisete tu zajimave veci. Je jedna vec, ktera boli nevicislitelnekrat vic nez nejaky rozchod. Je to vedomi, ze tomu druhemu nekdo ublizil. Ja mluvim (pisu) o znasilneni, ale je toho spousta. Nejvetsi bolest kterou clovek "diky" vztahu muze prozit NENI rozchod. Je to ta bezmoc!!! Bezmoc kdy vis ze se to stalo a tys' tomu nemohl zabranit.
Nikomu nepreju nic zleho, ale ti vsichni, co narikaji nad rozchodem by meli vedet, ze to opravdu v porovnani s jinymi "vecmi" vubec nic neni.
Kazda zivotni situace, at uz dobra nebo spatna, dava cloveku zkusenost. Tvori jeho osobnost. Chcete-li, je to vsechno osud. Ale at verim (nebo neverim) cemukoliv, nebyt vsech veci ktere se mi kdy staly (vcetne rozchodu), nebyl bych tady ted pred compem JA. Byl by to nekdo, kdo vypada jako ja , ale ma uplne jiny pohled na sve okoli.
Vsechno co se cloveku v zivote prihodi, je jen a jen zkusenost formujici jeho osobnost. Vim (VIM!!!) jak je nekdy tezke nekterou udalost prekonat. Je to tezce individualni a neda se dost dobre radit.


Lidi nezoufejte a uzivejte zivota!
At je na co vzpominat!!!





Jen tak mimochodem me alkohol pomaha :-)

Reakce na komentář: protera #87Načítám náhled komentáře..., BeAndy #88Načítám náhled komentáře...

10
MM 20. 11. 2005 01:40

Zatím jsem naštěstí rozchod po delším vztahu nezažila,zatím šlo víceméně jen o zklamání a právě teď jsem hodně moc zamilovaná,bohužel přítel je už 3 měsíce v USA a je to opravdu moc těžký nebýt spolu. :-(


11
Ives 20. 11. 2005 02:25

Reakce na Portio #7Načítám náhled komentáře...: Je stále s tím frajerem… (Ač ne moc šťastni) ..

Reakce na komentář: Karotka #21Načítám náhled komentáře...

12
Gabča 20. 11. 2005 09:17

Je to hrozný!Se svým klukem sem chodila sice jen necelé dva měsíce,ale hrozně ho miluju!Já s ním vlastně ještě chodim,protože se s ním nedokážu rozejít!On mě totiž podvedl,ikdyž mě pořát tvrdil jak mě miluje!-je to hrozný,když si představíte,že s vsšim partnerem spí někdo jiný,líbá se s ním a dotýkají se!Ale nejhorší na tom je,že se ste se to dozvěděl/a až týden po tom co se to stalo a váš partner si s váma celý ten týden hrál-hrůza!Nevim co mám dělat!!!

Reakce na komentář: Johanka #66Načítám náhled komentáře...

13
The Black Sun 20. 11. 2005 09:54

mimochodem, co se tyce toho alkoholu, ja myslim, ze na kazdeho muze pusobit jinak, ale v omezene mire a s prateli (pokud se vazne bavis) neuskodi.. jen to chce nemic cas zamyslet se nad slovem KDYBY, protoze to je to nejhorsi co muzes udelat… proste vymazat "kdyby" z hlavy…

Reakce na komentář: housky #27Načítám náhled komentáře...

14
Navi 20. 11. 2005 17:03

– víš, mám tě ráda, ale není to to pravé…
– já vím, že asi dělám hroznou chybu, ale…
– víš, ty jsi skvělej kluk a já si tě nezasloužím…
– ty si určitě najdeš nějakou lepší…

s tím, že nekorunovým králem toho všeho je výrok: " BUDEME KAMARÁDI"

Reakce na komentář: crusader #15Načítám náhled komentáře..., Jarka Metelka #28Načítám náhled komentáře..., lada #91Načítám náhled komentáře..., Krysta #116Načítám náhled komentáře...

15
crusader 20. 11. 2005 17:57

Reakce na Navi #14Načítám náhled komentáře...: :-) to je presny :-) Po "BUDEME KAMARADI" mam nekdy chut to s holkou vyresit jak starej Bruna s manzelkou :-).

Reakce na komentář: Ash #16Načítám náhled komentáře...

16
Ash 20. 11. 2005 19:48

Reakce na crusader #15Načítám náhled komentáře...: Podobná varianta, když dáte košem vy jí: "mám tě ráda i jako kamaráda".


17
black lemon 20. 11. 2005 21:11

"Mam te rada…" nebo jakakoli varianta na toto.


18
Nomusichere 22. 11. 2005 00:26

Vyliskat a skopat do kuličky. Jediný, po čem se vám opravdu uleví a vy přežijete rozchod se zdravou hlavou. ;-)


19
extremeboy 22. 11. 2005 04:28

Rozchod stejně skončí vždycky stejně…………čo bolí, to prebolí :-)


20
Marek 22. 11. 2005 09:49

Ono se né nadarmo říká, že ztráta někoho blízkého je malá smrt. Taky hodně záleží na povaze jedince a jak moc byl miloval osobu, kterou ztratil. Někdo se z toho oklepe za měsíc někdo třeba 2 roky. Taky je nesmysl tvrdit, že je hloupost jít za chvíli do nového vztahu, někdy je to nejlepší co může člověk udělat, aby zapomněl, přestal se ohlížet zpátky a začal žít nový život, je to ale hodně individuální.
Proč třeba většina žen (čest všem výjimkám), jde ze vztahu do vztahu ? Protože se bojí samoty a případného stezku. Když to samé udělá chlap je to děvkař, není někde chyba ?

Reakce na komentář: Karotka #24Načítám náhled komentáře...

21
Karotka 22. 11. 2005 15:38

Reakce na Ives #11Načítám náhled komentáře...: Nejhorsi na tom je, ze acs nim neni treba stastna, tak muzebytradeji s nim, nez s nekym jinym, protoze ji dava neco, co podvedome treba chce :-(


22
Karotka 22. 11. 2005 15:40

Reakce na black lemon #4Načítám náhled komentáře...: to by stalo za anketu co je nejdulezitejsi v zivote a co v lasce? ;-)


23
Karotka 22. 11. 2005 15:42

Reakce na Ives #6Načítám náhled komentáře...: a uplne nejvetsi je dabelskej gulas (kombinace obojiho – kdyz milujete a stane se neco, ze vidite, ze ten druhej nevidi sam sebe, nevidi co vam dela a vy sami s tim nic delat nemuzete, protoze to muze a musi jen a jen on! :-( )


24
Karotka 22. 11. 2005 15:52

Reakce na Marek #20Načítám náhled komentáře...: je to o povaze, ja na to nikdy nemel zaludek. nerikam ze sem se nikdy nezachoval hnusne a nikomu neublizil, ale vzdy sem toho litoval a lituji doted, vim co druhemu tim zpusobim a vim jak moc nechcu aby se o stalo me. A mam tedy velky strach to nekomu provest, nikomu to nic neprinese, ja si ulevim, ale za cenu toho ze to brime hodim dal??? A to neni spravna cesta, je to jako kdyz me nekdo nastve, tak jdu a pri prvni prilezitosti to na nekoho pustim a ulevim si, ale to prece neni spravne, lepsi je ty lidi potesit, pomoct a ne ublizovat, to pak nejsme lepsi nez ti ostatni, ale stejni, nebo jeste horsi :-(

Reakce na komentář: BERmaestro #25Načítám náhled komentáře...

25
BERmaestro 22. 11. 2005 18:41

Reakce na Karotka #24Načítám náhled komentáře...: souhlasim kdyř si člověk vyleje sve nervy na toho kdo vas zranil vubec v ničem to nepomuže protože nejenom že si moc neulevite(Tedy ulevite si ale ne tolik aby vas to nedeptalo vubec)A protože zlem se plodi jen zlo musite mit na to ten nadhled a hlavní je nehádat se protože to pak jen mrzí…Ono se to lehko říká a těžko dělá a já s tím osobně mam problémy…ZAs na druhé straně je blbost všem všechno odpouštět jednak se všchno odpustit nedá a taky vaše slovo musí mít váhu a někteří lidé si myslí že stačí říct sorry a vše bude ok a ona se zpravidla situace opakuje…A pro někoho doopravdy promiň zanemná pouze blbou frázi(to sam se slovem miluji tě) a používá ho neustále aníž by ho myslel vážně těmhle lidem se nejlepe vyhnouzt :-) hodně štěstí do života :-Důležité je mít dobrou náladu a smát se :-)


26
rett 23. 11. 2005 17:45

jj taky sem se zamiloval a ona me necela uz je to hodne mesicu a me to porad boli :-(


27
housky 23. 11. 2005 19:07

Reakce na The Black Sun #13Načítám náhled komentáře...: Kdyby neexistovalo "KDYBY" bylo by to všechno mnohem jednoduší.Člověk by se nemusel pořád trápit,ptát a myslet na to, jak by to asi dopadlo,KDYBY jí (ne)řekl tohle, KDYBY jí (ne)pozval tam a tam,KDYBY se (ne)smál tak a tak,KDYBY jí odpustil to a to,zkrátka KDYBY (ne)udělal tohle a tomto.


28
Jarka Metelka 23. 11. 2005 22:27

Reakce na Navi #14Načítám náhled komentáře...: No, tak tohle bylo naprosto trfne, vystizne, dokonale..nemam co dodat..


29
Xycht 24. 11. 2005 15:09

– já vím, že asi dělám hroznou chybu, ale…
– víš, ty jsi skvělej kluk a já si tě nezasloužím…
– ty si určitě najdeš nějakou lepší…

tyhle 3 věty mi dokázala říct 1 holka asi v 10 vteřinách. Byla to známost něco jako tu psal Ives(2 přízpěvek). Jen sem jí viděl a začli se mi třást kolena atd. dovršila to větou… "ale byla bych ráda kdybychom zůstali kamarádi". Dnes je to už 5 let a stejně na ní pořád obšas myslím

Reakce na komentář: emzo #30Načítám náhled komentáře...

30
emzo 28. 11. 2005 12:22

Reakce na Xycht #29Načítám náhled komentáře...: Dnes je pondelok, v piatok sa so mnou rozisla priatelka po 2 rokoch a par mesiacoch.. Pouzila vety:

– Nehodime sa k sebe..
– Si dobry chlapec, najdes si lepsiu
– Chcem, aby sme zostali kamarati
– Mozme stale chodit vonku spolu
– STALE TA LUBIM..

no comment :-) – asi pochopite dovod, preco som ostal sediet bez slova a s tupym vyrazom na ksichte. Bol som neschopny akychkolvek emocii. Z nej vysli slzy a jej kamarati ju pri bare utesovali.. a ja som tam len sedel a sedel a cumel do prazdna a prekladal som si tie vety do slovenciny :-) hlavne tu poslednu..

Reakce na komentář: crusader #33Načítám náhled komentáře..., Leni #117Načítám náhled komentáře...

31
dabelsky_andiilek 29. 11. 2005 21:10

Mno,podle myho je rozchod VZDYCKY tezkej… Dlooouho sem chodila s A (4 roky), pak se objevil B (skoro 2 roky :-) a…s obouma jsem se uz (davno :-) rozesla,ale…k A nic necitim,spis litost,to jeho "ja te porad miluju" apod. je fakt smesny (nekolikrat me podvedl a v zachvatech zarlivosti i uhodil).. Ale B, kdykoliv ho potkam a mluvim s nim,vim,ze on byl "ten pravej"…jenze proti nam bylo (a je) spousta veci…je to tezky. Ted mam novyho pritele, byla jsem stastna,ted nam to trochu skripe a ja…myslim na B… vzlastni! Myslim,ze clovek muze skutecne milovat jen jednou v zivote… A pak…je to na celej zivot…na porad…hm:-/

Reakce na komentář: Karotka #32Načítám náhled komentáře..., ajka #69Načítám náhled komentáře...

32
Karotka 29. 11. 2005 21:53

Reakce na dabelsky_andiilek #31Načítám náhled komentáře...: A co B, kde byl problem, nechtelo to jen cas? ;-)


33
crusader 30. 11. 2005 12:01

Reakce na emzo #30Načítám náhled komentáře...: To by cumel asi kazdej :-).


34
dabelsky_andiilek 30. 11. 2005 15:27

Casu bylo spousta,ale… proste sou veci,ktery i kdyz si je moooc prejes,tak nejdou… To byl i ten nas vztah -bylo proti nam hrozne veci,lidi,… Tezko se to vysvetluje. Kazdopadne je to jedinej kluk,kteryho si nesmirne vazim a cenim! Jednou mi jedna kamoska rekla,ze sme se (ja a B) nikdy nemeli potkat… asi ne,pac si jsem sto pro jista,ze nikdy nebudu nikoho milovat tak jako jeho, coz pri predstave,ze s nim nemuzu bejt…:,-(

Reakce na komentář: Karotka #35Načítám náhled komentáře..., ana #135Načítám náhled komentáře...

35
Karotka 30. 11. 2005 20:15

Reakce na dabelsky_andiilek #34Načítám náhled komentáře...: Pak je stale otazka co je moc a jaka cena se za to musi zaplatit, jestli neni moc vysoka? ;-) ¨

Pokud bych vedel ze to je on, tak bych do toho sel se vsim, protoze pokud je to oboustranne, tak … jine to nebude a cokoliv jineho to nenahradi, a je to trapeni se jak sebe, tak i ostatnich. Hlavne trapit se v novem vztahu, tahat nekoho za fusakli, kdyz myslis na jineho a chces jinam, a i on by mel mit sanci najit si toho praveho, ne? ;-)

Reakce na komentář: dabelsky_andiilek #36Načítám náhled komentáře...

36
dabelsky_andiilek 30. 11. 2005 22:56

Reakce na Karotka #35Načítám náhled komentáře...: No,ale ja za nos nikoho netaham! Ze miluju sem rekla jen jednou -a to Becku;-)… Nevim,chvili sem s jinym klukem strasne stastna,ale kdyz to zacne mit nejaky trhliny,taxi rikam -to by se s B nestalo, ten by mi nikdy neublizil,… Nejakou dobu B ignoruju (pod navalem novejch citu), ale kdyz s nim pak mluvim nebo tancuju…

Kazdopadne mi muzes verit,ze sem udelala maximum proto,abych s nim mohla bejt… a kdyby nebylo skoly,taxi sbalim svejch par svestek a odjedu s nim nekam daleko odsud a od TEHLE lidi! A zacli bysme znovu…spolu… Ale to je jen kdyby -mno jo, spousta veci prislo,aby jen tak kolem proslo ackoli on jen tak neprosel, mam ho v srdicku naporad, jen musel odejit :-(

A chtela bych este rict,ze nejvic, fakt NEJVIC!, boli nepochopeni nejblizsich!!! A to,kdyz vam hazou klacky pod nohy… Totiz,kdyz nekoho milujete,tak strasne boli,kdyz s nim nemuzete byt a mozna stejne tak boli to,kdyz to ostatni nechapou…:-/

Reakce na komentář: Karotka #37Načítám náhled komentáře..., Karotka #38Načítám náhled komentáře...

37
Karotka 02. 12. 2005 08:47

Reakce na dabelsky_andiilek #36Načítám náhled komentáře...: Vždy jsou na to dva. řeknu to takhle, přez všechno kolem toho, jak lidi hážou klacky pd nohy nepochopení a vše se říká, že Láska hory přenáší. Jinak řečeno, pokud ho máš tak moc ráda a on Tebe taky, tak pak aspoň teda já, bych obětoval pro to vše. Tedy škola je jen pár let, max. např. 5 za to že s tím člověkem budu celej život (třeba dalších 60 let), proto to že se míň vidíte, ty kecy co to otravujou a … dokáže vyvážit jen čistá láska, a pokud je to vzájemné, pak i vzájemná podpora, úcta a tolerance přinese to, že to špatné období přečkáte a půjdete pak už dál spolem. Co je víc být méně spolu pár let, nebo se trápit třeba dalších 60 let?

Jinak se budete každej trápit a nebudete trápit jen sami sebe, ale i své okolí.


38
Karotka 02. 12. 2005 18:14

Reakce na dabelsky_andiilek #36Načítám náhled komentáře...: Záleží jak moc se máte rádi. Jestli raději budeš 10 minut s ním, nebo 10 let s jiným a budeš vědět že to není ono! Zálěží jen a jen na Tobě co je pro Tebe důležitý, kdo, koho máš ráda a kdo Tebe, co jsi ochotná pro to obětovat a co dát. Záleží jen na jednom jaký máš cíle, hodnoty a co pro to jsi schopná udělat a obětovat.

Jak v jedné knížce bylo:

Lepší být 10 minut tygrem, než celý život kočkou. A pak se také říká lepší přednožka z tygra, než-li z kočky. T. Pratchett & G. Jolliffe: Nefalšovaná kočka

PS: Apoň myslím že to tak bylo, název je správný včetně autorů :-)


39
dabelsky_andiilek 03. 12. 2005 15:11

Jenze kdybych se vykaslala na skolu,tak bych mu to driv nebo pozdejc vycitala,pac na manulani prace jsem strevo :-) A studium je jistota,ze v zivote neco dokazu a…tak. Tezko se to vysvetluje.
Kazdopadne sem se vcera rozesla s tim novym pritelem…a byla s B…dlooouho jsme si povidali, dali si par pus a…vic nic,pac oba vime,ze kdybychom to nechali zajit PRILIS daleko, bolelo by to vic nez ted… Za necelej mesic totiz nastupuje do vazby, osm mesicu natvrdo… Nikdy jsem bez neho takhle dlouho nebyla, neumim si to predstavit a kdykoliv si tuhle vec uvedomim, chce se mi brecet :-( Ale…to je asi zivot. Bo spis osud. Asi nam vazne nei dano,abychom byli spolu… ackoli, uwidime az vyleze,pac to budu mit po skole,takze mozna… uz za par mesicu budu psat z jiny adresy :-)

Taky neco odcituji,neco,co vyjadruje moje pocity… ackoliv to,ze to vim,je mozna jeste horsi…:-/ Drasa mi to srdicko, ta bezmocnost, bezvychodnost. Nejsem si jista,zda jeste nekdy vyjde slunce…

" Manon je prvni a posledni muj hrich,
nepoznat Manon, nemiloval bych
"

Reakce na komentář: Karotka #40Načítám náhled komentáře...

40
Karotka 03. 12. 2005 16:56

Reakce na dabelsky_andiilek #39Načítám náhled komentáře...: Ja nemysle, aby jsi nechala skolu. Jen sem myslel, ze pokud ty vis co je dulezity a on taky, tak to ze se vidite min, to ze on te podpori v tom, ze te necha studovat a bude te v tom podporovat. To ze tyho podporis v nastupu do vazby a budes ho podporovat i kdyz tam bude, psat mu, stavis se za nim, proste to … . A to je to o cem sem mluvil, ze to je ta vec kterou musite tomu dat. Obetujete rok tomu, ze pak se budete mit dobre, budete spolem a met se lip. Podpora je ve vztahu dulezita, ucta taky a tolerance jakbysmet.


41
dabelsky_andiilek 04. 12. 2005 00:44

Jenze ty si neuvedomujes,ze… pro me je strasne dulezita rodina (segra, mamka,tatkaa :-) ) a nasi by se NIKDY nesmirili s tim,ze sem si pro zivot vybrala nekoho jako je ON! Uz sem s nima mockrat valcila za svoji lasku,ale… jsou svym zpusobem desne staromodni, plni predsudku…:-/ Ackoliv mam pocit,ze az ho propustej na svobodu,ze…s nim asi odejdu… jednou preci budou muset pochopit,co pro me znamena!! Ne?…

"…Je to snad osud?!
Je to snad buh, ten kdo drzi v ruce kosu?!
Pak je to zabijak snu,kterejm clovek veri…"

Reakce na komentář: Karotka #42Načítám náhled komentáře...

42
Karotka 04. 12. 2005 10:26

Reakce na dabelsky_andiilek #41Načítám náhled komentáře...: Rozumní rodiče si myslím, že to pochopí, taky možnost změny je vždy ;-) A co udělal tak strašného, že jde do basy? Někdy to může být jen osudné jedno uklouznutí a lidi se na Tebe začnou dívat skrz prsty :-( ale to už je jen na něm a na Tobě, možná na něm víc, co se pak stane, jak se bude chovat a jestli se nezmění na tolik, že by se ztratil :-( Přeji Ti ať Vám to výjde, cesta není jednoduchá, ale možnost změny, dokázat že to bylo jen škobrtnutí, že se máte rádi a že ho dříve, nebo později přijmou, ale je to o toleranci a o vůli, ne každý vydrží a ne každý chce (tím myslím, že to je běh na velmi dlouhou trať, ne dny, ale měsíce, případně roky). Láska je jen jedna věc, teďka záleží už jen a jen na Vás a ze srdce Vám přeji ať Vám to výjde a jste štastni ;-) :-)

Reakce na komentář: dabelsky_andiilek #45Načítám náhled komentáře...

43
Radek 04. 12. 2005 14:26

Je to zvlastni, po ctyrech letech to je rozchod, ale stale ma veci u mne a nechce si je odnest. Zili jsme spolu a ted najednou chce zit v Praze, uz tam ma i nejakou praci a byli samozrejme u kamarada. Prej s nim nic nema, ale fakt tomu neverim. Kdyz prijede jednou za 14 dni, tak chce spat u mne, ale nic se mnou nechce mit, jen bejt pritulena. V pondeli zase odjede a pak prej prijede na vanoce 21. Nerozumim tomu, samozrejme slysim ty vety: Ty si zaslouzis lepsi.Ja si te nezaslouzim, atd. Je to fakt peklo. Dva dny ted spala doma u rodicu a vcera psala, ze si udelame hezkej den a uz se neozvala.Zijeme v Plzni, abyste vedeli. Je to skutecne peklo a nevim co mam delat. Nejradeji bych se zabil, ale to je samozrejme blbost. Mam o ni bojovat, nechat ji at prozre v Praze a pak prijde?Nebo ji sbalit veci a uz ji navzdy vyloucit ze svyho zivota? To by bylo asi nejlepsi,ale laska je svine a nedokazu to. Poradite mi nekdo?

Reakce na komentář: Karotka #48Načítám náhled komentáře...

44
Radek 04. 12. 2005 14:31

Jo a nelepsi na tom je, ze mi ten jeji kamarad pise maily, ze ji pouze nabid pomoc, ze mi do vztahu vubec nezasahoval a pod.Ze si za vsechno muzu sam a tak dal, proste hruza!!!

Reakce na komentář: Karotka #47Načítám náhled komentáře...

45
dabelsky_andiilek 04. 12. 2005 17:28

Reakce na Karotka #42Načítám náhled komentáře...: No,on uz totiz jednou sedel (dostal jendoho typka na vozejcek, hospodska rvacka,co se vymkla z rukou:-/ ) a pak taky jel v drogach (prodaval je, obcas si dal)…Mozna by bylo snazsi rict,ze ma PESTROU minulost :-) Ale kvuli me se zmenil, pŕestal prodavat, prestal to brat, prestal i hulit trafku a snazil se! A kdyz jsme se rozesli,tak… ne,ze by do toho zase vlitnul,ale zacal se zase vidat s lidma,co ho tahnou ke dnu (aniz si to nekdo z nich uvedomuje!) a ted jde sedet,pac ridil opilej (chytli ho uz podruhy,bez ridicaku,v podmince,opilej,…).

Chjo,potom,co jsem tu ted napsala o nem musis mit taky hrozny mineni,co :-) …Ale on to ma v ty svy hlavince fakt az neuveritelne srovnany! Jednou mi rekl,ze kdyz se maj dva lidi radi,tak spolu dokazou prekonat vsechno… Verim tomu,ale je to mocinky tezky :-( Na jednu stranu si strasne preju odjet a zit s nim! …Ale na druhou -neumim si to predstavit,z financniho hlediska…On totiz nema zadnou skolu,takze…a ja sem zvykla "mit vsechno", rozumis…Ted mam sice pocit,ze bych dokazala zmenit svuj styl zivota..lec realita muze bejt jina :-( Jen bych si prala,aby byl stastnej!!!! A abych mohla bejt s nim…:,-(

"A vez, ze mam te rad
neb ten,kdo nejvic miluje
dovede sbohem dat"
:-(

Reakce na komentář: Karotka #46Načítám náhled komentáře...

46
Karotka 04. 12. 2005 21:27

Reakce na dabelsky_andiilek #45Načítám náhled komentáře...: Já osobně ho špatně nevidím, věřím, že možnost změny je vždy a šanci má stejnou jako ostatní. A pokud Tě má tak rád, že by se toho vśeho vzdal a hledal cestu jak být slušným člověkem a nedělat takový kraviny, proč ne, ale musí jednou pro vždy tomu udělat přítrž a chtít se změnit. Příp. rvačky, zlost, zloba, … hledat pomoc jak v sobě, u Tebe, tak třeba i odbornou, pokud by byla třeba. Hlavně v base k tomu bude mít třeba i blíž, i k různým lidem, ale musí si najít svou vlastní cestu.

Taky musíš počítat s tím, že třeba bude míň peněz, bude i více problémů, jako jak sehnat práci, peníze, bydlení a …, ale vždy by to mělo být o tom, nesejít z cesty a začít dělat stejný kraviny, ale snažit se, protože jde jak o Tebe, tak i o všechny kolem, co to vidí a kdo mu nevěří. Pokud by se to stalo, tak je vše ztraceno, neidalizovat si to a jít pryč :-( i když by to bylo strašně těžký.

Jinak škola a trestní rejstřík dělají hodně, ale možnost změny je vždy, sice nebude dělat generálního ředitele Telekomu, ale pokud se nebojí normální práce a bude chtít a snažit se, tak to může jít. Hlavně nedělat kraviny. ;-)

Neříkám že to bude jednoduchý (Řím také nepostavili za den), ale také neříkám že to na 100% vyjde, ale šance tu je, a tu má v rukách teď hlavně sám a záleží jak s ní naloží. Slušným člověkem by se neměl stát jen kvůli Tobě, ale kvůli sobě hlavně a ty jsi ta třešnička na dortu. ;-) :-)


47
Karotka 04. 12. 2005 21:29

Reakce na Radek #44Načítám náhled komentáře...: Hlavně jsi to měl hodit asi sem: Jak přežít rozchod


48
Karotka 04. 12. 2005 21:31

Reakce na Radek #43Načítám náhled komentáře...: A co se mezi vama stalo? muselo toho byt vic, premyslej, nekde neco se muselo stat, mluvila o tom? Treba to jen tedka nevidis co to bylo.


49
Luboš 05. 12. 2005 21:53

Moje prvni veta po me oznamenem rozchodu byla teda "Pockej, az mi to dojde, a pak to zacnu resit" :-) pak mi to doslo a uz jsem nic nerekl.

Reakce na komentář: Karotka #50Načítám náhled komentáře..., Ash #52Načítám náhled komentáře...

50
Karotka 06. 12. 2005 12:27

Reakce na Luboš #49Načítám náhled komentáře...: Jak dlouho to trvalo? :-) (Jako než Ti to došlo (jsem sprostej, já víim :-())


51
Alex 12. 12. 2005 11:37

Vzdavam to.už nemužu.

Reakce na komentář: Ash #53Načítám náhled komentáře...

52
Ash 12. 12. 2005 11:58

Reakce na Luboš #49Načítám náhled komentáře...: Tak to je velmi výstižné a všeříkající.


53
Ash 12. 12. 2005 11:59

Reakce na Alex #51Načítám náhled komentáře...: O.K.


54
Ivet 14. 12. 2005 11:45

Reakce na The Black Sun #1Načítám náhled komentáře...: to samé zrovna prožívám taky. Taky jsme spolu nechodili, ale za 2,5roku mi tenhle člověk tak utkvěl v srdci, že je dost těžké hodit všechny vzpomínky za hlavu a zapomenout.Nemůžu už ani vidět na ulici ty zamilované a spokojené páry. Né že bych jim to nepřála….ale právě naopak. Spoléhám na to, že čas to snad zhojí a přejde to.


55
chinaskier 23. 12. 2005 13:44

chodil jsem s přítelem půl roku. bylo to skvělý, ale pak přišel rozchod a ten je pro buzny asi ještě horší než pro ostatní. nejhorší na všem bylo to, že jsem si pořád dělal naděje a i on mě v tom podporoval ( můžeme být přece kamarádi, mám tě přece rád …). podle mě když rozchod, tak rozchod takhle pořád přemýšlím, jako kdyby jsme spolu stále chodili a a vždycky když ho vidím, tak je mi nanic …

Reakce na komentář: Karotka #56Načítám náhled komentáře...

56
Karotka 23. 12. 2005 14:27

Reakce na chinaskier #55Načítám náhled komentáře...: Kamaradi se lehce rekne a hur dela, protoze kamarad, je jen kamarad, a kdyz clovek tam vidi toho mnohem vic, z jedne strany je tam toho mnohem vic, to nebude nikdy kamarad, nebo leda za hodne dlouho. Byvala si mysli ze muzeme byt kamaradi, ale ja ne, vidim ty lzi, pretvarku, … vse a vidim to kolem sebe, kdyz mluvi, kdyz cokoliv a pak rekne mam te jeste stale rada, ale … nejde to, ja nejsem a nebudu a ani nechci byt kamarad!

Reakce na komentář: chinaskier #57Načítám náhled komentáře...

57
chinaskier 25. 12. 2005 18:18

Reakce na Karotka #56Načítám náhled komentáře...: tak to tě obdivuju. těším se, až taky budu moct říct že nechci být jeho kamarád …

Reakce na komentář: Karotka #58Načítám náhled komentáře...

58
Karotka 08. 01. 2006 11:48

Reakce na chinaskier #57Načítám náhled komentáře...: nebo aspon ne kamarad ted hned, a hodne dlouho ne, clovek musi zapomenout, ale … radeji bych byl kdybych nezapomel vse, protoze, clovek se z toho musi i poucit, jinak k cemu by to pak bylo? Jen a jen ztracenej cas :-(


59
Tamík 19. 01. 2006 14:27

Ahoj lidicky,je toho dost,co si clovek z vasich slov muze vzit.Mam ale porad pocit, jako by mi ty slova nepatrili.Nebyla jsem rozejita nekym jinym.Ja jsem se rozesla. A reknu vám,nepadla ani jedna rana a presto to boli!Jako cert.Je zvlastni,ze i kdyz je clovek tim,kdo vztah konci,dokaze ho to samotnyho bolet takovymhle zpusobem. Jak muze clovek milovat a presto nebyt spokojeny…

Reakce na komentář: Karotka #60Načítám náhled komentáře...

60
Karotka 21. 01. 2006 13:10

Reakce na Tamík #59Načítám náhled komentáře...: Zalezi na tom co chces ;-) Jedna vec je Laska a vec jina je Zivot a skloubit to neni jen tak :-(


61
rea.9 23. 01. 2006 17:02

nebolí jen rozchod s někým koho jste milovali, bolí i to když ztratíte dobrého kamaráda kvůli tomu že si našel slečnu a tím na vás tak trochu zapoměl. to bolí taky…a bolí to teď

Reakce na komentář: Ash #62Načítám náhled komentáře..., Smaky007 #63Načítám náhled komentáře...

62
Ash 23. 01. 2006 17:25

Reakce na rea.9 #61Načítám náhled komentáře...: Kamarád je možná ztracenej, ale se ztraceným kamarádstvím bych to až tak dramaticky neviděl. Chce to trpělivost, aby neztratil on tebe.


63
Smaky007 23. 01. 2006 17:41

Reakce na rea.9 #61Načítám náhled komentáře...: Možná jsem méně chápavý,ale podle mě je blbost,aby proto,že si kamarád našel holku jsi ho hned ztrácela…. Kámoš je kámoš za každý situace,ne?!


64
Mawe47 31. 01. 2006 09:59

je rozdil mezi rozchodem a rozchodem… kdyz vas kluk nebo holka nechaji proto, ze uz k vam nic neciti, nasli si jinou nebo neco takaoveho, muzete mu nadavat do kretenu ale casem to prejde a clovek je zase ok.
horsi je, kdyz vas partner opusti ne proto, ze by vas nemel rad a ze by se mu sex nelibil, ale proto ze mu nevyhovujete v nekterych vecech povahove tak, aby s vama chtel byt dal. ja vim, zni to divne, ale vy vite, ze vas porad ma rad, ze kdybyste mu dali pusu, on by ji opetoval a rad…


65
Jarko 23. 02. 2006 12:19

Mna osobne viac polozilo to, ako sa zacala ku mne spravat po rozchode, rozchod samotny nebol az taky tazky (ziadne hadky nic, len som reval jak male decko … ale to su emocie a ja som empatik … zial).


66
Johanka 07. 03. 2006 08:54

Vím o čem mluvíš,taky mně tvrdil,že mě miluje a přede mnou se na zábavě olizoval s jinejma,protože den předtím jsme se pohádali a nemluvili spolu,pak jsme se potkali na té zábavě a on seděl a olizoval se se dvěma kamarádkama.Nechtěla jsem už s ním bejt,ale moc ho miluju a on prý moc miluje mě.Moc mě to bolí,pořád se s nim chci rozejít,ale on mi to nedovolí.Strašně mě to bolí,že mi to mohl udělat.Reakce na Gabča #12Načítám náhled komentáře...:


67
James Ford 08. 04. 2006 12:26

Nejlepší věta je, a tou si zároveň dodáte sebevědomí, "Ta pipka neví, že prosrala svojí životní příležitost" ;-) funguje to


68
vjedena 09. 04. 2006 21:05

Dík.


69
ajka 16. 04. 2006 22:00

Reakce na dabelsky_andiilek #31Načítám náhled komentáře...: cítím to stejně…právě ted se mi to stalo…


70
Lene 20. 04. 2006 14:19

Je to strašné, já si taky nedávno jeden rozchod zažila a jsem ráda, že jsem se z toho dostala.Všechno jednou přebolí a jsem ráda, že jsem jej dokázala opustit.Byli to šílené chvíle po tom rozchodu, člověku se nechtělo dýchat, smát prostě nic, proklínala jsem celý svět….a teď???Cha je mi krásně, dostala jsem se z toho nejhoršího a začala žít….


71
Lene 20. 04. 2006 14:22

No kluci to teda koukám, jak dokážete být citlivý….

Reakce na komentář: Norwaiz #72Načítám náhled komentáře...

72
Norwaiz 20. 04. 2006 15:54

Reakce na Lene #71Načítám náhled komentáře...:
Niektorí sú až moc citlivý, hold môj prípad;-) Ale stále som chlap;-)


73
zuzu 21. 04. 2006 07:51

Vždycky tvrdil,že mi nikdy neublíží,že to budu jednou já, kdo ho opustí. Byla jsem připravená mu obětovat život. 6 měsíců jsme to vydrželi "na dálku", když to šlo, jela jsem za ním, a měli jsme se královsky (za šest měsíců jsem s ním strávila 9 týdnů). Ještě před třemi týdny chtěl se vším prásknout a přijet za mnou. Tvrdil, že jsem jeho životní láska. Věřila jsem mu. Oddychla jsem si, těšila se na parádní život ve dvou, bylo nám spolu krásně, vzájemný respekt, porozumění, intimita. Minulý pátek, z ničeho nic v telefonu oznámil, že neví, jestli mě jěště miluje. Že chce pauzu,že to chce znovu pocítit, že mi nechce ublížit, ale nemá chuť se mnou vůbec komunikovat. Nepředcházela žádná hádka, neshody, nic. Po hlase byl zlomený, bez nadšení k ničemu. Mám pocit, že je v depresi, ale nemá na mě vůbec náladu. najednou si není jistý, že by nám TO fungovalo. "Pauzu" máme do půlky června, kdy se tak jak tak setkáme v místě letní brigády, "uvidí se, jestli TO v nás" bude. – Prožila jsem si třídenní depresi, hledala a dodnes nenašla vysvětlení, kam se jeho city zničeho nic ztratily. Mám pocit, že ho najednou vůbec neznám. Cítím se zrazena, i když jiná žena v tom není. "Otočil o 180°", jak je to v podstatě ze dne na den možné? Je pravda, že jsem cítila, že se mi začína vzdalovat asi týden před "bombou", přikládla jsem to jeho pracovnímu vytížení a mým povinnostem ve škole (závěrečný ročník). Děkuji bohu, že mi to oznámil poté, co jsem dopsala práci. Nikdy jsem nic podobného nezažila. Nikdy jsem se nikomu tak neoddala. Beru, že je lepší vědět, že naše plány už neexistují, než aby mě tahal za nos. Nicméně, KAM se ty city (velmi silé, intenzivní) vytratily? Jak je to možné? Poradí někdo, napoví?

Reakce na komentář: Ash #74Načítám náhled komentáře..., majka #76Načítám náhled komentáře...

74
Ash 21. 04. 2006 15:18

Reakce na zuzu #73Načítám náhled komentáře...: Čert ví… Na takovéto teoreticko praktické otázky je asi dobré se zeptat Plzáka.


75
Halina 27. 04. 2006 19:39

Reakce na Martenius #3Načítám náhled komentáře...: To je moc pěkné


76
majka 02. 05. 2006 14:38

Reakce na zuzu #73Načítám náhled komentáře...: reakce na zuzu: prave sem prozila to stejne/nic vynimecneho,co/.s tim rozdilem ze mne uz zadnou sanci nedal.taky to bylo ze dne na den.a taky rekl jen ze nevi…
je to jako pad meteoritu,najednou je vsechno uplne jinak.jsem jako bez duse.vubec nevim jak se z toho mam dostat.meli sme se brat,planovali sme rodinu.jeste sem to nikomu nerekla nasim ani spolecnym pratelum.nemam silu o tom mluvit.

Reakce na komentář: Denton #77Načítám náhled komentáře..., zuzu #78Načítám náhled komentáře...

77
Denton 02. 05. 2006 19:50

Reakce na majka #76Načítám náhled komentáře...:
Ale prave to nejvic pomuze, mluvit o tom. Samozrejme s nekym blizkym (kamaradka, sourozenci). Z vlastni zkusenosti muzu rict, ze ti, kteri neco podobneho neprozili jsou mene vhodni…


78
zuzu 02. 05. 2006 21:52

Reakce na majka #76Načítám náhled komentáře...: Mila Majko, je to opravdu jako pad meteoritu, dnes (s vice nez dvoutydennim odtsupem) muzu rici, ze nejlepsi opravdu je to probrat s mozna co nejvice lidmi, kazdy prida nejaky nazor, radu, clovek situaci zvazi z vice stran. Nejtezsi asi je tomu vsemu uverit, clovek si zije stastne a potom takova rana, musim priznat, ze velka cast meho zarmutku tvori sebelitost a zvykani si na "preplanovani" blizke budoucnosti (o ruzovych snech daleke budoucnosti nemluve) a samozrejme pocit prazdnoty po tom druhem. Je potreba se z toho poradne vybrecet, vypovidat, cim csteji jsem o tom mluvila tim mene mne to pak bralo. Samozrejme si obcas postesknu i ted, ale uz se vracim "do normalu", jsem schopna si povidat a premylset o necem jinem. Opravdu to chce cas a pratele. Taky ruzne clanky na interentu o vztazich, lasce, partnerstvi velmi pomahaji. Hlavne neztracet dobrou viru sama v sebe.


79
Monika 20. 05. 2006 00:33

Zrovna včera jsem měla svůj "velký den" rozchod! No, je mi šíleně, ale vím, že to přebolí, tedy usuzuji ze zkušennosti s prvním rozchodem. Někdy si říkám, kolik budu muset ještě poznat mužů, abych našla toho pravého. Vidím, že dva už jsou za mnou…je to fakt těžký, člověk to ani nedokáže pořádně vyjádřit. Ale chci všem říci, kteří zde hledají nějakou útěchu, že tohle chce jen čas a skutečně si to prožít se vším všudy, slzami, lítostí, prostě vším – hlavně nic nedusit v sobě. Přeji všem opuštěným hodně sil.


80
sianka 28. 06. 2006 09:39

Mne sa stala takáto vec:
S priateľom sme boli spolu 6 rokov. Najprv sa po roku chodenia so mnou rozišiel (nevedel čo chce) a potom za 3 mesiace na to prišiel (že mňa) a vrátil sa. Medzitým sa na scéne objavil objekt č. 2, no moje srdce (asi ho za to strepem) ma ťahalo za starou láskou, tak som mu dala šancu a poslala objekt č. 2 (super chlap) kadeľahšie.
Na druhý pokus sme spolu boli 5 rokov, nejaký ten čas sme spolu aj žili…
No a potom môj priateľ vzhľadom na svoj vek (30) sa chcel strašne so mnou oženiť, no a ja vzhľadom na môj vek (23) som sa do toho nejak nehrnula (ani som sa svadbe celkom nebránila, no ani som nezdieľaľa jeho nadšenie pre tento krok, proste ešte som sa na to nejak necítila a v podstate som mu chcela vyhoviet hoci nejak som sa s tým nevedela stotožniť, žiadne nadšenie, radosť, skôr smútok a obavy…) jeho sa to dosť dotklo, bol naštvaný, odmlčal sa a mesiac potom čo mi ponúkol seba na celý život a že strašne chce mňa na celý život ma podviedol s jednou mojou kamarátkou (po prvom rozchode som jej plakala na pleci), potom sa to s ňou ešte parkrát zopakovalo (vedela som o tom a tolerovala som to a bola som ochotná mu to odpustiť a zabudnúť na to), no a nakoniec jej dal prednosť predo mnou, sú teraz spolu…
Pýtam sa:
Je normálne, že človek aj keď mu na druhom záleží a ľúbi ho, necíti sa na to spraviť v 23 rokoch najvážnejší krok svojho života? A ešte za to ako to cíti, je odsúdený a zatratený a podvedený…
Vidím niektoré moje spolužiačky, ktoré v tomto veku majú už po 2 deti, manžela a ja si vravím na to mám ešte čas. Prečo mám mať tieto starosti teraz, keď ich môžem mať o niečo neskôr, viac pripravená, s väčším rozumom. Je to nenormálne keď takto rozmýšľam?!?! Prečo to nechápal a pritom mi sám vravel, že v mojom veku nemal na tieto veci ani pomyslenie?
Nie je to tak, že ak sa dvaja majú skutočne radi, nezáleží na forme, proste chcú byť spolu a basta, či s obrúčkou alebo bez????
Bola to z jeho strany skutočne láska, keď na svoju ďalšiu existenciu potrebovala papier (vezmeš si ma – ľúbim ťa, nevezmeš si ma – zbohom, neľúbim ťa). Chlapi, fakt to takto funguje?


81
Scientist 28. 06. 2006 11:04

Je to nenormálne keď takto rozmýšľam?!?!

Je to normalne. Som chlap a rozmyslam podobne.


Bola to z jeho strany skutočne láska, keď na svoju ďalšiu existenciu potrebovala papier (vezmeš si ma – ľúbim ťa, nevezmeš si ma – zbohom, neľúbim ťa). Chlapi, fakt to takto funguje?

Nefunguje. :-) Paradoxne, zvycajne su to zeny kto sa takto snazi manzelstvom viazat svoju druhu polovicku. Je to hlupe, lebo lasku/vernost sa papierom prikazat ani zarucit neda.


A uz si nerob zbytocne starosti. Najdes si lepsieho chlapa.


82
assh 10. 07. 2006 23:35

najlepsi rozchod je ked vam da dievca kopacky a potom vam napise ze vas míluje a nechce vas stratit a ked jej poviete ze taq preco to koncime vam povie ze preto, lebo to je takto lepsie…no poviem vam…da sa


83
Pakos 06. 08. 2006 10:52

Tak já sem se rozešel s mou holkou včera tedy 6.8. chodili sme spolu krásnejch 6 měsíců…Ale den před rozchodem sme se pohádali protože mi lhala…Jen aby se mi vyhla protože chtěla bejt sama.. je toho na ní teď moc z rodinných důvodů…a tak chce bejt sama nějakou dobu :-(… s tim nic neudělam ale pořád mě miluje a já pořád miluju jí..a já si myslim že to je nejhorší..protože takhle muže ještě jeden z nás jednoho z nás zranit ještě víc..protože kdo ví co bude za tu neurčitou dobu…ona muže mít někoho nebo já…a tim ublížíme té druhé osobě..když teď píše žš mě miluje.. :-(…Věřim že já bych to vydržel..ale nevim jestli se to vyplatí..co když budu čekat a ona mi pak řekne budem kamarádi.. myslim si že to mě bude asi hodně bolet když budu čekat na starou lásku třeba 4 tejdny.. :-( .. Ani nevim co mam pořádně dělat.. :-( .. ale nemam vůbec chuť něco dělat..a ať dělam cokoliv tak na ní myslim…a přesně jak to tu je.. vzpomínam jen na ty pěkný chvilky.. i když sou v tom vztahu špatné stránky.. tak nejde myslet na to špatný ale mnohdy by to bylo asi lepší a řikat si že to nemá cenu že pro mě nebyla dobrá nebo tak něco.. :-( ale to tak dobře nejde.. líp de prostě to krásné a skoro pořád si to i představuji.. :-(..nemohu zapomenout na osobu kterou tak miluju ale jak milovat osobu kterou nemáte?!… :-(..


84
chyba 06. 08. 2006 10:53

mělo to být 5.8. trochu sem přehodil datum.


85
Áňa 15. 08. 2006 16:52

Vím,jaký to je,když se s váma partner rozejde.Ale pro mě je daleko těžší,když se s partnerem mám rozejít já..Věty typu:"ty si určitě najdeš nějakou lepší…" sou sice hrozný,ale co má člověk v takový chvíli říct,zvlášť když to takhle cítí?Strašně mě ničí vědomí,že svýmu klukovi tolik ublížím.Nedokážu s tím žít.Chodíme spolu 5 měsíců a já ho přestala milovat.Z jeho strany je to pořád stejný,miluje mě strašně moc.Ale já už takhle dál nemůžu.A říct mu to do očí..nevím,jestli to dokážu.Líp zvládám rozchody.Přežiju,když někdo ublíží mně,ale když někomu ubližuju já..

Reakce na komentář: def #86Načítám náhled komentáře...

86
def 15. 08. 2006 18:31

Reakce na Áňa #85Načítám náhled komentáře...:
Kdyz uz ho nemilujes (mas nekoho jineho?) a byt s nim te jenom trapi a obtezuje, nezbyde nic jineho nez se rozejit. Pokud opravdu vis, ze to s nim dal nejde, stejne mu to rict jednou musis. Cim driv – tim lepe: budes se trapit kratsi dobu, on se bude moct venovat hledani nove partnerky. Jinak bude ztracet cas s tebou a ty na nej budes cimdal vic kaslat, on nebude vedet proc, nebude vedet co udelal spatne…
Takhle mu ublizis mnohem vic. Rekni mu jasne ze koncis. Bude se ti tak zit lepe a jemu taky.
PS: Delej mezery za carkama a teckama. A pis tri tecky ne dve… :-)

Reakce na komentář: Deni #89Načítám náhled komentáře...

87
protera 16. 08. 2006 20:16

Reakce na Taurus #9Načítám náhled komentáře...: to, o cem mluvis, je drsne.tenhle komentar si mozna ani neprectes,ale prece jenom. pokud se neco takoveho stane, je na tom nehorsi to, ze clovek celou svou bytosti by tomu chtel zabranit a nemuze, je lepsi se soustredit na to, byt tomu druhemu oporou a ze to, co se stalo, vasemu vzajemnemu citu nemuze ublizit a pak je potreba srovnat se s tou nenavisti, kterou clovek citi,kdyz vidi ty nasledky. s takovou veci se srovnava dost dlouho.je i dobre to pretavit v nejaky boj {za neco, proti necemu…} a kdyz prijde zoufalstvi, vybrecet se a vykricet se. a hlavne nebat se tech pocitu, je to sileny mix a kdyz to v sobe clovek bude dusit, ublizuje sobe. nez se clovek v takove situaci zorientuje, tak to dlouho trva, ale neni reseni ustrnout na pocitu nenavisti nebo zoufalstvi, a je dobre spatnou zkusenost prebit lepsi zkusenosti. v podstate taky plati to, co pise qark, s tema pocitama. a velice dobra je rezignace, to je konecna a osvobodi te to. Neprijde sama, musis se pro ni rozhodnout.
p.s.hlavne nechtej porozumeni od ostatnich, kdo nezazil,nedokaze si ani predstavit, co citis, i s tim se clovek musi smirit :-) a neni to nikoho vina.


88
BeAndy 23. 08. 2006 19:25

Reakce na Taurus #9Načítám náhled komentáře...: Dostala sem se na tyto stránky úmyslně,hledám pomoc asi jako každej kdo si neví rady a je mu bídně z rozchodu.Jenže po přečtení tohoto článku,i přes to že mi tečou slzy sem si uvědomila,že jsou opravdu důležitější věci než rozchod.Vždyť ta osoba neumřela,můžete ji vídat dál a dokonce si spolu můžete rozumět líp než když jste byli spolu.Že je s někým jiným?To je možný ale pokud tu osobu stále milujete,nezáleží Vám na tom jestli je s Vámi nebo s někým jiným.Je šťastný.Jenže je těžký radit když si sám v takové situaci.Prostě chci říct že ten nebo ta "lepší" čeká na každýho z nás tak hlavu vzhůru a myslete na to že až dnes někam půjdete.. kdoví.. možná tu osobu právě potkáte! Hodně štěstí všem!


89
Deni 28. 08. 2006 15:52

Reakce na def #86Načítám náhled komentáře...: no buď "ráda", že máš takové pocity po 5 měsících. ke mně "dorazily" po čtyřech letech. rok společně žijeme, on plánuje růžovou budoucnost a já nevím, jak mu říct, že mé city přešly v kamarádské . . . pořád si snažím namlouvat, že je to třeba jen chvilkový stav, že mu takhle nemůžu ublížit, že mám vedle sebe ideálního chlapa . . . ale citům neporučím a budu muset s pravdou ven :-(


90
#pn 29. 08. 2006 02:44

Qarku nevim jestli mam nesouhlasit nebo je to jen otazka casu…byli jsme s kamarady na chate a ja tam potkal hezkou holku byli jsme tam asi na tyden, a s tou holkou jsme se kazdym dnem schazeli u baru a popijeli (a nejak sme si padly do oka a prohlubovalo se to… :-)..ale ona jeden vecer sla za kamosem kteryho pry dlouho nevidela atd. rekl sem ze me to nevadi. pak tam chodila kazdej den ale to na pozdejs…, jednu noc sme popijeli a ona odesla..prisla asi za 3h.ja odesel (priroda volala), po me nepritomnosti vsechny svoje zazitky vylicila kamaradum (mela oral s jednim klukem kteryho snad ani poradne neznala nevim.) ..kdyz sem prisel ja a uslysel je od kamose tak sem byl celkem v klidu a mel sem celkem solidne popito takze se to nejak prici s tvym vyjadrenim..nevim jestli to bylo tim ze sme se znali jen par dni nebo necim jinym??? ale kdyz me to rekla ona se slzama v ocich bylo me strasne,samozrejme pak se me strasne omlouvala atd…ve strucnosti sem ji mel po tech par dnech hodne rad..ale posstupem casu sem se dozvedel ze ted chodim s klukem se kterym se schazela ty vecery..takze me lhala uz od zacatku a hrala na me hru..to me zamrzelo, chtela se sejit a rict mi to do oci ale ja to odmit.rekl jsem ze znova nepotrebuju videt a slyset neco co me jednou ublizilo,rekl sem ji ze se muzem nekdy sejit jako kamosi a pokecat o zivote ale o tomhle uz ni slovo…bylo toho vic ale sloh psat nebudu. asi sem se pekne vykecal ze? doufam ze to nevadi,vsak ty nas i ktomu navadis se vyrecnit a mozna me to i pomuze…jen mi slo o odpoved na otazku stim alkoholem? diky


91
lada 15. 09. 2006 22:35

Reakce na Navi #14Načítám náhled komentáře...: Souhlasím BUDEME KAMARÁDI už nikdy nechci slyšet.Po 5ti letech super vztahu v okamžiku dohody o společné cestě životem bylo vše jinak.Nelze být kamarád s člověkem,kterého jste bezmezně milovali.S kým jste chteli umřít.Kamarád a partner se neslučují.A rozchod hodně bolí.


92
spevi98 17. 09. 2006 15:03

Rozešel jsem se po 5 letech,bude tomu skoro 2 roky a moje srdce pořád bolí.Včera jsem ji potkal na baru,samozdřejmně s jiným a myslel jsem, že zešílím.Hrozně jsem se ožral udělal ostudu a ze sebe totálního idiota.Když si člověk myslí, že už je ok a se vším se vyrovnal tak zjistí, že je zase ve sračkách a to po jednom pohledu a hromadě vzpomínek.Kdy to skončí?Kdy to přestane?S tím se už prostě nedá vydržet žít.


93
Káča 04. 10. 2006 17:44

Se mnou se rozešel partner prý "bezdůvodně" po 2 letech. Říkala jsem si, že je mu 26 a tak ještě neví co chce. 4 měsíce se trápím a prakticky za ním lezu. On mě ale občas taky rád vidí a pořád tvrtdí jak se mu stýská. Před týdnem mě požádal o druhou šanci. Že mu všechno došlo a ať mu vše odpustím. Byla jsem připravena to udělat, ale…. V sobotu jsem zjistila, že mě celé dva roky podváděl a ne s jednou slečnou. Je mi z toho blbě. Rok jsem s ním bydlela. To byl u nich a pak se šel milovat se mnou??? Nikdy jsem si toho nevšimla a to nejsem žádný naivní tele. Spíš asi hloupá husa. Co teď? Strašně ho miluju, ale nedokážu na to zapomenout. Navíc když si k některým jeho slečnám umím přiřadit obličej :o(


94
Palo 21. 10. 2006 12:24

Musim povedat, ze som vdacny, ze taketo stranky existuju. Clovek pochopi, ze nie v tom sam.
Prave sa nachadzam v pre mna nepochopitelnej situacii: priatelka, s ktorou som takmer 12 rokov, od svojich 19 ma zrazu opustila. Kvoli inemu, uplne nahle. Vraj sa strasne zamilovala. Viem, ze nas vztah nebol uz to spravne vzruso, ale bol velmi pekny. Ale trochu ju aj chapem. Doteraz sme sa k sebe stale spravali, ako by sme mali 22 rokov. Nasla muza, ktory jej dal pocit, ze je konecne dospela a sebavedoma zena.
Neviem kedy a ako sa mi to podari prezit, boli to tak hrozne, ze som z toho az prekvapeny. A to este nehovoriac o tom, ze sme si pred rokom kupili starsi dom, s ktorym sme mali velke plany. Ak plati poucka, ze rozchod boli asi jednu tretinu casu, kolko vztah trval, tak sa mam na co tesit…

Reakce na komentář: Miloš #98Načítám náhled komentáře...

95
Láďa 28. 10. 2006 19:49

Dnes zažívám něco stejného jako většina z vás.Dostal jsem tzv. košm.Byli jsme spolu dva roky-krásné dva roky.Několikrát mi plakal na rameni a prosila abych jí nikdy neopouštěl, že mě šíleně miluji.Nikdy by mě nenapadlo že se to stane. ALE JO STALO SE TO.Přišla a s úsměvem na tváři mi řekla – tohle už nemá cenu dál.
Proč je tak těžké zapomenout??Proč se tohle děje??Přeci je na tom světě tolik špatného a my si to děláme ještě horší.


96
Katka M. 28. 11. 2006 12:52

Ahojky…
Včera se se mnou přítel rozešel prý proto,že už to nezvládá, řekl to ohleduplně,a vím,že mě má rád stále,a dost,ale už mě nemiluje…Zato já jeho asi více jak předtím… Je mi 16 let,a on byl můj první,moc bych ho chtěla z5,ale říkám si,co když to to v pohodě poběží tejden,snad dva,a pak???Pak se zase odloučíme,a bude nám tak, tedy vlastně MĚ,tak hrozně jako nyní…Nejlepší kamarádka a jeho matka,i naše dohady,jsou důvodem našeho ztroskotání….Je mi hrozně a už dva dny brečím,a on?Nevím, chci aby mi bylo zase hej,jak ale na to….JE FAJN,ŽE VZNIKLA TATO STRÁNKA,JSEM TI VDĚČNÁ,POMOHLO MI TO….


97
Katka M. 28. 11. 2006 13:01

heh,ti povím,i já jsem ted sama…ocima mi proteklo uz mnoho mnoho slz,a vím,že ač si ted říkám,seš silná,bude to v pořádku,tak že si zítra zase budu stýskat a brečet…Přeji mnoho sil…at to tky zvládneš


98
Miloš 11. 12. 2006 10:41

Reakce na Palo #94Načítám náhled komentáře...: Je to sila,po 6 letech znamosti a 10letech manzelstvi mi rekla ze me uz nemiluje a ze chce rozvod.Postavil jsem ji a nasemu sestiletemu synovi dum, vymalovali jsme mu jeste pokojicek.. Pry se strasne zamilovala do jineho.. prvnich ctrnact dni jsem byl absolutne na dne,nikdy v zivote jsem nic horsiho nezazil.Rozchazim to uz 2 mesice..

Reakce na komentář: AA #99Načítám náhled komentáře...

99
AA 11. 12. 2006 13:02

Reakce na Miloš #98Načítám náhled komentáře...: Fofrem k advokátovi. Tuto nebezpečnou situaci sám nezvládnete a hrozí Vám mnohá nebezpečí.


100
Podvedený 24. 12. 2006 17:51

Nuž momentálne som stratil aj ja zmysel svojho života, pre čo som mal chuť pokračovať ďalej… Ale asi som tomu málo dával… Ženy sú nevyspytateľné, my muži sa v nich nevyznáme… Stratil som vieru v krajší zajtrajšok, bolesť je obrovská a bude dlho vo mne odznievať… Iba čas všetko ukáže, ako to bolo nakoniec…


101
Haňulka 04. 01. 2007 22:07

ahojte zlatíčka,ani nevím,jak jsem se sem dostala..hledala jsem název jedné knížky,kterou jsem dostala od kamarádky k Vánocům (Zapomeňte na svého bývalého.Jak se vzpamatovat z rozchodu,autorka:Elizabeth Kusterova,nakladatelství Motto)a která mi moc a moc pomohla se zasmát se slzami v očích a ráda bych ji sehnala kamarádce a koukám,že vůbec taková stránka existuje?a sama se divím,že vám všem něco píšu?!pročetla jsem se vašimi názory a trápením a jsem překvapená..možná to bude znít sobecky,ale překvapená z toho,že prázdnotu,beznaděj,zklamání apod.neprožívám sama,ale že nás je bohužel víc..a nezlobte se na mě hoši,že i vy to tak prožíváte?snad mi vaše vyjádření dodají sílu,kterou nejen tady ale všude možně v posledních dnech,měsících hledám,kde se dá-sport,přátelé,sport,práce,sport,alkohol,knížky..jsem ze všeho v šoku,všechno mi připadne jako zlý sen a čekám,kdy se probudím… a zas budu šťastná… přeji vám všem mnoho sil a ať všichni najdete to co hledáte-lásku,štěstí a ať máte všichni to,co je nejdůležitější-zdraví a ať je ten nový rok lepší než ten předchozí… děkuju,že jste,papa :-)


102
kelibor 19. 03. 2007 05:31

S tim alkoholem je to svatá pravda. Nepijte na žal!! Ono to svádí, co v pátek a v sobotu večer, je to dokonalé odreagování. Ale ten stav po tom po vystřízlivění. To je shluk všech možných myšlenek… Další věc je taky to, že si partner začne ukazovat: tak s timhle ožírkou jsem chodila.


103
martas11 24. 05. 2007 18:40

tak vám chci všem sdělit, že jsem se před týdnem rozešel s přítelkyní pa 3 letech, a jak jsem to nemohl přežít, tak jsem se následující víkend opil na mol a co jiného jsem mohl udělat, než , že jsem se ráno v 6 pod vlivem rozjel k ní domu. Samozřejmě mě vyhodila a jak jsem to neunesl, tak jsem jí v tom vzteku prohodil kámen oknem u auta. Druhý den jsem to opravil a dnes jsem ve fázi, že už mě nechce nikdy vidět. Prosím jí jak malej kluk dolézám a nic.
Takže asi je pravda , že je lepší nepít. Co vy na to????????

Reakce na komentář: Trpaslik #104Načítám náhled komentáře..., jirka #107Načítám náhled komentáře...

104
Trpaslik 24. 05. 2007 19:21

Reakce na martas11 #103Načítám náhled komentáře...: Spis je lepsi nepit a nedolejzat zaroven. Tim, ze se ji budes vnucovat docilis opaku. Akorat u ni klesnes a ztratis i ty posledni zbytky hrdosti co ti po rozchodu zbyly. Nepij, jdi si zabehat, zaplavat, znic se v posilovne a snaz se zapomenout.

Reakce na komentář: martas11 #105Načítám náhled komentáře...

105
martas11 06. 06. 2007 19:00

Reakce na Trpaslik #104Načítám náhled komentáře...: to se snažim plavat cvičit , ale pořád se v tom babrám,
už jí neuháním , ale pořád jí chci zpátky , protože se cejtím vinej /to okno mě zazdilo/. chystám se jí zítra nechat za stěračem auta růži , to snad není takové ponižování, co myslíte??? Jinak jí jednou týdně píšu sms jestli nechce jít ven,zatim bez odezvy.
Ještě u ní mám nějaké věci.
A nejhorší na tom je , že jsme spolu měli na podzim stavět barák, tak mi to je vše líto, protože si pořád říkám, že je ta jediná a kde potkám holku, která bude chtít stavět barák. A hlavně musím vše do nedohledna odložit.
Mluvil jsem s jejím bráchou, tem mi řekl, že je jí samotné fajn a že mě zpátky nechce, co mi poradil, poslat občas sms zda nechce jít ven, bud se chytne nebo ne.
Nejhoší, že mě pořád žerou predstavy jak je a spí s někým jiným(:
díky za názor všem

Reakce na komentář: Alexandr #106Načítám náhled komentáře...

106
Alexandr 07. 06. 2007 08:20

Reakce na martas11 #105Načítám náhled komentáře...: Blahopřeji – máte velké štěstí. Máte rozhodně víc štěstí než rozumu.
Kdybyste s ní ten barák stavět začal a skutečně ho spolu postavili, pak by Vás z něj vykopla.
Postavte si barák sám a pak si do něj nějakou vyberte, aby i v případě krise a rozvodu jste to nebyl Vy, kdo půjde na ulici s dvěma taškami děravých ponožek a s dluhy.Máte vážně velké štěstí – její pravý postoj k Vám se odhalil včas a tak jste jinou než citovou újmu neutrpěl.
Kupte svíčku a běžte ji zapálit do kostela jako výraz díků.


107
jirka 07. 06. 2007 08:59

Reakce na martas11 #103Načítám náhled komentáře...:

Mam podobnou zkusenost, ale z opacne strany(nastesti pro me). Chodil jsem s holkou 6 let, ale utnul jsem to. A nasel si jinou, ktera ale mela kluka (mimochodem spolu staveli taky barak) no a on to taky velmi dlouho nevzdaval(pul roku urcite). Porad ji psal, posilal darky, "otravoval". Rekl bych ze ji to trochu dobre delalo, ale urcite ne v tom smyslu ze by uvazovala o tom se k nemu vratit. Zeny nechcou to co muzou mit, ale to co mit nemuzou. A neni zpusob jak ji primet k tomu aby te chtela.
Jo a jeste jedna vec – urcite neni tak tezke najit holku ktera chce stavet barak nez naopak.
Ja neznam nikoho kdo by dokazal takove "rozbite ucho" zpatky k "hrnku" prilepit. Drive nebo pozdeji ti nezbude nic jineho nez se s tim smirit.

Reakce na komentář: martas11 #108Načítám náhled komentáře...

108
martas11 07. 06. 2007 19:13

Reakce na jirka #107Načítám náhled komentáře...: Pánové děkuji za dodání síly(:,
,ale nejhorší je , že já jsem byl ten kdo se zbalil první, protože jsem myslel , že tím něčeho dosáhnu, když jsem to balil tak brečela , ale neříkala zůstan,prostě měla svojí hrdost. Dneska vím, že kdybych zůstal tak bylo vše ok (bydlel jsem u ní) a právě ona měla prodat byt a za to jsme měli postavit barák, já mám pozemek. Po tomhle by mě ještě chtěla zpátky všema 10 ti. Ale pak jsem udělal tu chybu, že se ožral a jel k ní domu a když mě vyhodila tak jsem jí rozbil to okno u auta. Od té doby mi řekla , že už nikdy a že bych mlátil naše děti a pak jí, což si nemyslím.
Proto se v tom tak pitvám a všechnu vinu hážu na sebe. (to okno, achjo, kdyby to šlo vrátit)A nevidím ty hádky, které byly zaviněny i z její strany.po přečtení vašich reakcí, jsem zrušil zítřejší dávání růže za její stěrač a nechám jí být, nebudu se ozývat, myslím , že to je nejlepší, kdyby měla zájem tak se ozve, já dal jasně najevo, že o ní stojím.
Myslíte, že je šance, že se jí to rozleží v hlavě a třeba za měsíc se ozve?????
Stejně jí ještě uvidím, protože si musím odstěhovat postel a dořešit internet, krerý byl napsán na mě.
Za 3 roky co jsem s ní byl, mám pocit, že jsem toho prožil nejvíc jak za ostatních 10 let s jinými. Projeli jsme Asii , Turecko a Evropu s baglem a já si řikám, kde takovou najdu, nechci pipinu co pojede do hotelu. Nechápu, že ona to nevidí, vidí mě jak nejhoršího na světě. No nechám toho , nebo popíšu knihu((((:::
Dík za vaše reakce

Reakce na komentář: GIZMO #109Načítám náhled komentáře...

109
GIZMO 13. 06. 2007 23:08

Reakce na martas11 #108Načítám náhled komentáře...: Ahoj, zažil jsem něco podobného, taky po 3 letech konec, pláč, výčitky, chlast, ale všechno až když už byla pryč a hlavně né před ní. To s tím oknem byla kokotina na n-tou, ale zpátky už to nepůjde. Já taky chlastal, ale vždy jsem se ovládl natolik, že jsem nepsal, nevolal a hlavně za ní nejezdil. No, nejsme všichni stejní. Nechci tím říct, že jsi slaboch, jen si to pohnojil víc než bylo zdrávo, ale to je život :-)Teď se hlavně přestaň připomínat, nepiš a nevolej, žádná "náhodná" setkání!!!!!!!!!! Připrav se na opravdu krušné měsíce, bude to boj, ale na konci staneš jako vítěz!!! Pokud to zase neposereš :-)

Reakce na komentář: martas11 #110Načítám náhled komentáře...

110
martas11 14. 06. 2007 10:19

Reakce na GIZMO #109Načítám náhled komentáře...: No dík, to myslíš tak, že mi dá ještě možná šanci, nebo budu rád,že už s ní nejsem???
Ona si určitě někoho najde, a taky ted vím, že jsem jí měl mnohem víc rád než ona mě.


111
martas11 14. 06. 2007 12:45

jo a ten tvúj rozchod byl tak, že ona někoho měla???
U nás nikdo nikoho nemá, a já si pořád říkam, že si třeba někoho najde a zjistí, že je to nanic a pak třeba uzná, že taky dělala chyby a třeba se ozve.
Ale ted si myslí, že je dokonalá a bezchybná.
Jak se mám chovat až si k ní pojedu pro zbývající věci??čekám až zavolá
dík


112
killer 03. 08. 2007 10:45

ale olympiada je jednou za 4 roky!


113
nn 11. 08. 2007 20:21

uz nemuzu …:´-(..


114
Stribog 18. 08. 2007 00:44

Na začátku roku se se mnou rozešla holka. Po osmi letech. Od tý doby nežiju, jenom trapně přežívám. Včera jsem se dozvěděl, že se bude vdávat. Je mi strašně. Pořád jsem doufal, že se vrátí. Jsem na dně.


115
Velvetka 03. 09. 2007 16:58

On se se mnou rozešel před čtyřmi měsíci. Jsem zářný příklad toho, že ne vše postupem času otupí a bolí jakoby míň. Spíš potkávám víc věcí, které mi ho připomínají. Knížky, desky, místa, situace, v neposlední řadě dárky… Teď ty večerní sms posílá zkrátka jiné, ráno první myšlenka je na ni… Byli jsme spolu přes dva roky a mám to o to těžší, že se skoro každý den vidíme v práci a musíme spolu "pěkně vycházet". Teď jsme se prostřídali na dovolené tak jsem si říkala, že za těch pár týdnů otupím a bude to lepší, ale musím říct, že opak je pravdou. Samozřejmě se snažím něco dělat, podnikat, vymalovala jsem pokoje, jezdím na kole, zprvu jsem nejedla a zhubla 10 kg – co bych za to dřív dala, co? , teď už "jen" špatně spím. To je asi ten pokrok… Je to opravdu jako když člověku někdo umře. Třeba opravdu časem budu říkat: posílilo mě to…


116
Krysta 19. 09. 2007 09:47

Reakce na Navi #14Načítám náhled komentáře...: být kamarádi?… mě to nevadí… jsme ejlepší kamarádi a ja jsem spokojená… všechno je jako předtim jenom s tím rozdílem ze nejsme na sobě až tak nalepení a neříká mi miluju te ale mám tě fakt upřímně rád… :-)


117
Leni 19. 09. 2007 09:55

Reakce na emzo #30Načítám náhled komentáře...: ja sem se jednou rozešla s klukem a brečela jsem a hodně, milovala jsem ho ale byly tu hodne nepříznivé okolnosti a ja to prostě musela udělat… během dalších čtyř hodin (cestovali jsme spolu) jsme se dali zase do kupy a mělo to vše skončit vystupem z toho busu a taky že ano ale druhý den co jsme se zase viděli jsem to po pár hodinách nevydržela a byli jsme zase spolu :-)…nakonec po asi měsíci se rozešel on se mnou :-)


118
wolfis 22. 09. 2007 17:20

Myslím, že všichni chlapi jsou na začátku dobří…než jim první žena zlomí srdce. Z některých se pak stanou darebáci, z jiných samotáři, zůstat sám sebou zvládne jen málokdo. U žen je to jinak…jak, to vědí jen ony. V každém případě, svět stojí za ***** :-(


119
Johnnie 25. 09. 2007 04:10

Moc pěknej článek. Docela mi pomohl. Jako většina tu právě prožívám rozchod. Rozešli jsme se po skoro pěti letech, bohužel pro moje nynější pocity sem to byl já, kdo řekl dost. Ale nemá cenu protahovat vztah, který vyprchal. Vím, že o konci také přemýšlela, jen na to asi neměla odvahu. Mám ji rád, ale mám rád i sebe a rozhodl sem za nás za oba, že se nebudem trápit pokračováním. Pro ní to bylo vysvobození a je v pohodě, nemám jí to za zlé, ale ja to zřejmě odnášim za oba. Není to můj první rozchod, ale tenhle teprve bolí. Je fakt, že nemá cenu sedět doma jako bluma, něco si musim vymyslet. Autorovi děkuji, flašku sem za včasu odložil. Je čas se věnovat kamarádům a novým kamarádkám. Jen by mě zajímalo za jak dlouho to přejde, už to trvá moc dlouho. Bojujte za sebe, občas na to má právo každý.


120
Dan 26. 09. 2007 15:24

Po přečtení celé diskuze se dostavil pocit-uleva no prostě něco co mi vnitřně říká "nejsi v tom sám tak co děláš". Ale na 100% vím, že za dvě hodiny to celé bude zpátky.. Nevím jestli má cenu vyprávět můj příběh,ale prý to pomáhá a snad to pomůže i někomu kdo si to přečte a neudělá stejné chyby.
Chodil jsem s přítelkyní a po čase a pár problémech se u mě láska začala vytrácet(prostě tála jako led). Už dlohuou dobu jsem si říkal "musím to skončit", ale nenašel jsem odvahu.Pak přišla oslava a víkend plný kamarádů a kamarádek. Byla tam jedna dívčina se kterou se kamarádím dlouhou dobu a už dlouho mi dost jasně naznačovala jak moc o mě stojí. Po návalu alkoholu a emocí jsme spolu skončili o samotě a dál.. tom nemusím vyprávět. Hned po víkendu jsme se začali scházet a naší touhu uspokojovali dál a dál. Mezitím byla pro mě tím motorem co nastartoval mou odvahu a rozešel jsem se s mou původní přítelkyní. Bylo to hrozné.. strašně jí to složilo.. nikdy jsem jí takhle neviděl.. Mezitím jsem si se svou novou přítelkyní užíval úplně všeho.. Romantiky, vášně i nepochopení od ostatních přátel. Začali jí říkat,že je děvka a podobné slova a i její blízcí přátelé se k ní začali otáčet zády.. Bylo na ní hodně vidět jak moc jí to mrzí. Náhle z ničeho nic přišla s názorem, že jí moc miluju a ze se jí to prestava libit. Prý nepotřebuje ve vztahu takovou jistotu a chce o lásku bojovat a ať uberu. No řeknete, když jste v té největší zamilovanosti da se neco ubírat.Po pár dnech mi řekla, že potřebuje čas na rozmyšlenou a že moc na ní tlačím. Nechápal jsem to a pořád jí volal a psal a chtěl jsem vědět co se děje kde je ta její vášeň a touha. Po pár dnech mi řekla, že by jsme si spolu nerozuměli a že je konec. A to je konec.. Totální prázdnota.. smutek…lítost… co minuta to myšlenka na ní… na dotyky.. rty… vůni… sám sebe překvapuju na jaký dno jsem se dostal.. Bál jsem se samoty a došlo mi jak moc jsem své první přítelkyni ublížil. Řekl jsem jí ať se vrátí a to jsem podělal ještě víc. Má mě děsně moc ráda a odpustila mi to. Zase zakládá oheň, ale ani za boha nemohu na tu druhou přestat myslet a k té první nemohu tu cestu najít. Sám sebe nesnáším a věřte mi ten zmatek v hlavě se nedá srovnat… Už se s tím dost dlouho peru a nevídím to světlo na konci tunelu. Jsem ve fázi přežívání. Ráno vstanu a už se těším až bude večer a po celém dni plných myšlenek (a že prý mozek dokáže vyprodukovat 70 ticíc myšlenek za den) lehnu do postele a ubíjim se dál a dál. Pořád si říkám, že najdu cestu zpátky a zase se ta jiskra zapálí, ale myšlenky na to co se stalo mě dohánějí k šílenství.. Nechci rady ani nikomu neradím, ale čekat na den kdy tahle temnota sleze už mě nebaví.. a nabízí se už stokrát položená otázka… Jak dlouho na ní ještě budu myslet????

Reakce na komentář: Ash #123Načítám náhled komentáře...

121
Pavel 05. 11. 2007 20:41

Po precteni toho fora jsem se rozhodl,ze se take pridam se svym pribehem. Jsem dost mlady,nedavno mi bylo teprve 18, ale pred 2 tydny se se mnou rozesla moje laska po priblizne roce a cvrt a byla to moje 1. opravdova laska a ja se snazim porad pochopit, jak se to mohlo stat. Nejhorsi na tom je, ze v tomto obdobi jsem se do ni zamilovaval vice a vice a najednou… konec. Mam takovy pocit,ze vsechno se zacalo hroutit,kdyz od zari zacla chodit na novy intr(bydli totiz tam,kde mam chalupu a studuje ted tam,kdy bydlim) a najednou mela spoustu novych kamaradu a kamaradek a ode me se porad vzdalovala vic a vic, az mam pocit, ze svuj intr vymenila za me… Uz pred mesicem prede mnou zacala brecet a rekla mi, ze uz me asi nemiluje a ze je konec. Byl jsem na dne, ale vse si v hlave prerovnala a druhy den se ke mne vratila s tim, ze skusi najit znovu lasku. Byl jsem velmi stastny a odhodlany si ji uz udrzet, ale po tom mesici se stalo to, ceho jsem se bal a ma milovana mi stejne rekla: uz to dal nejde, oopravdu te nemiluju. Chtela byt samozrejme kamaradka a ja si rikal ze dobre, ale po kazde, kdyz jsme se videli, zacal jsem resit "proc" a tak jsem si sam rekl, ze takhle to dal nejde a proste jsme se domluvili, ze se prestaneme vidat a treba se nekdy v budoucnu uvidime… Ty dva tydny pro me byly opravdu tezke a porad to pro me tezke je, ale snazim se na ni a nic kolem ni nemyslet a i po precteni tohoto fora je mi o neco lepe, ale stejne porad se skrytu duse doufam, ze se treba nekdy vrati, ale to je nepravde podobne. Hodne me take ale mrzi to, ze jsem mel stesti i na jeji rodinu, kterou mam rad a ona ma rada me a ted prijdu i o ni… chtel byj je treba navstivit, ale to se nehodi, alespon ne ted… Moc dekuji, ze jsem se mohl takhle rozepsat a snad to nevadi, ze jsem tu takhle otevrel svoji dusi…


122
key 21. 11. 2007 23:16

Stalo se vám někdy, že jste poznali holku a už během první hodiny jste ji poznali a zamilovali se hodně, opravdu hodně? Najednou se všechno hrozně rychle sveze a vztah, který by měl trvat minimálně měsíce, se nacpe do jednoho nádherného, bombastickýho, (další superlativy) týdne. A potom se narazí a říká se tomu břeh, ale je to jen přezdívka pořádně hluboké propasti, kolem které nerostou žádný stromy a kterou už ani jeden z nás nepřeleze, ale my se tváříme že snad jednou, až foukne vítr, spadne strom a my opět najdeme k sobě cestu. Problém zůstává, protože propast je sice hluboká, ale je vidět na druhou stranu, a já se nemohu přestat dívat. Jsem pořád "v tom". Zná někdo cestu, jak holejma rukama postavit most?


123
Ash 22. 11. 2007 01:55

Reakce na Dan #120Načítám náhled komentáře...: Nojo, příběh starý jak svět sám :-) Slušná holka omrzí a neodejde dokud ji člověk nepošle, "potvora" zase odejde i když by člověk nechtěl a pak mu vrtá hlavou, a teď si vyber co vlastně chceš.

Klid, já myslím že se do stavu "vím co chci" jednou dostaneš a holky s tebou pak jen tak mávat nebudou. Do té doby… zdravě trp, sportuj, vzdělávej se, teoretizuj "jak na ženský" atd.

P.S. Pokud máš pocit, že víš co chceš, ale nemůžeš to mít, pak chceš něco nereálného -– a to není zrovna moc chytré…


124
Yuri 11. 12. 2007 13:15

V neděli se se mnou rozešel přítel a jsem z toho toálně na dně. Prý jsem nebyla asi ta pravá, jsem pesimistka (resp. trpim depresema) a… no budem jenom kámoši. Skvělý. Moje deprese si teď "užívám" ještě víc. V červenci jsem se rozešla s klukem, kterýho jsem šíleně milovala, a teď tohle. Tim víc mě to mrzí, že to byl strašně super kluk. A navíc ho budu potkávat ve škole… ;-( Mam pocit, že se z tohodle kolotče už nikdy nevyhrabu a vůbec nemam sílu žít…

Reakce na komentář: Alex. #125Načítám náhled komentáře...

125
Alex. 11. 12. 2007 16:43

Reakce na Yuri #124Načítám náhled komentáře...: S depresemi nutno jít k psychiatrovi. Deprese jsou vážná nemoc, v řadě případů se zjevným dědičným podkladem.
Ale dá se to tlumit.
U žen s depresemi je třeba zvlášť velké opatrnosti při jejich těhotenství a v ranných stádiích mateřství. Takže až si jednou budete chtít někoho vzít, musíte mu to přiznat – a taky to přiznat svému gynekologovi a následně pediatrovi.
---
Jinak nevěště hlavu kvůli klukovi – kluků je víc než holek. Takže rychle a snadno najdete dalšího. Jestli ovšem nenosíte nos moc nahoře a nehledáte jen pohádkového prince.






126
Milan 23. 12. 2007 12:42

A já ted prožívám to samé po sedmnacti letech manželství mi v pátek manželka odešla k příteli který je o asi 12 let mladší i s oběma dcerami,které tam nechtějí jít,je jim 11 a 16 let,ale zatím jsou tam ,uvidíme,ale je to hrozné,prázdný dům a chybí tu takové to ženské hašteření.Rok byl hrozný v letě jsem si prodělal krvácení v hlavě a teď toto,nevím kudy kam.


127
Ondra 06. 01. 2008 02:28

Díky, po přečtení článků, jak přežít rozchod (mimochodem,asi mě velmi dobře znáš,protože mi to přišlo, že čtu o sobě)jsem se srovnal sám se sebou a konečně hodlám žít dál a nesedět.Psycholog by to nenapsal líp a nepomohl by víc. Ještě jednou díky a hodně štěstí.


128
Jana 02. 02. 2008 21:10

Ahoj všem,
děkuju za stránky a za reakce, opravdu to pomáhá. Pročetla jsem všechno, cítíme to stejně napříč pohlavími :-)

Přítel se se mnou rozešel před skoro 2 měsíci. Neunesl pokračování vztahu na dálku (1000km), ale ani fakt, že jsem ochotná si situaci zkomplikovat a nastěhovat se k němu. Nesmím ho milovat víc než on mě. Musíme žít svoje životy a nechat to náhodě.

Myslím, že nezvládl to, že mě (vůbec) miloval, ani to, že někdo miluje jeho.
žádná hádka. vztah jen nemohl pokračovat přirozenou cestou. tak jsme to vypálili ke kořenům.

Nedolézám. Ani jednou jsem mu neřekla, jak ho chci zpět ( možná možná to chtěl slyšet, ale kdybych to řekla, vyjebe mě, že jsem na něm závislá.). Nevolám. Nepíšu.
On také nic, ale když je nějaký kontakt, je na mě jemnější než já. Nevím, jestli je to vina, soucit nebo láska.
Svinsky to bolí.
Fakt soucítím se všema, jsou tu dost děsné příběhy, chlapi, začněte cvičit, číst knížky, zaměstnejte mysl, cestujte, pracujte, vařte. Zase to půjde. Pomalu. Nádech výdech. :-)

Stojí vám někdo za takovou bolest?
No, on mi za ní stojí. Zvykla jsem si na jeho chyby.

Ztrácíte zájem o holku, která vám přizná, že jste ovlivnili některá její rozhodnutí?


129
Zamilovanec 02. 02. 2008 22:44

Ahojte. tak velmi zaujimave komentare a prezivame vsetci sa divam nieco podobne baby, chalani,vsetci…teraz ma napadlo ake by to bolo keby sme sa vsetci laskou sklamany stretli…ja som bol s mojou ex asi 4,5 roka…Najprv sme boli obaja zamilovany po usi potom ma podjebkavala….vzdy som jej odpustil….a zas a zas no a nakoniec sa nam narodila dcerka…viem co vas vsetkych isto teraz napadne,ze nie je moja-myslim ze je,ale kazdopadne som dal urobit testy a budu asi o tyzden…mam aj malu aj ex ktora sa so mnou rozisla sta,le rad malu si berame domov (predtym sme byvali spolu u ich rodicov)…no boli to moje najhorsie vianoce ked mi asi tyzden prednimi povedala ze chod ja ze kam ona ze jej je jedno ja ze ci ma tam uz nechce ona ze nie.Nuz bonus balil som sa snad dokopy 5 hodin,,,nic koniec,je pravda ze som si nerozumel s jej mamou nuz ale nic ostre len mi nesedila,ale horsie ze som si tam pripadal ako 5te koleso na voze…teraz ideme asi sudnou cestou riesit nasu malu,kedy ju budem mat a kolko jej platit lebo asi jej matka jej poradila taku sumu ze som div na hlavu sa nehodil…a este horsie robi zo mna hajzlika…pritom ja som si ju chcel vzdy zobrat a mat spolu rodinku,len ona vravila no potom potom ale nakoniec potom nebolo…mozno teraz lutujem ze sme to neskoncili pri prvom-prvych podjebkoch bo teraz mame obaja dotrtkany zivot mame dieta ktore obaja milujeme ale pokaslali sme aj jemu zivot…vsetci okolo najprv robili zo mna hajzklika ktory nechal slobodnu mamicku…nuz ale pravda je presne opacna slob mamina nechala ocinkaa….ja som ju ani raz nepodviedol no ale teraz prichadzam na to ze fakt som bol na nu az moc dobry a oan to vlastne zneuzivala a dnes mi povedala ze mi neda malu cez vikend …zmohol som sa na jedno ,,si mrcha" zlozil som…to som si uvedopmil ze este aj teraz vyuzije to ze mam malu hrozne rad a bude mi robit problemy sa s nou stretavat…budte radi ak sa iba rozidete a nemaet dieta je to aj 10× horsie ale zas na druhej strane lepsie ako tííí ktory maju starsie dieta (nase 1r) a su ženaty,vydate…hmmm zivot je pes len ja som vzdy chcel mat svoju rodinku a postupne si budovat cestu zivotom…teraz ked idem an disku vsetci o mne hovoria ze ako mozem ist na disku ked mam male dieta…ale co stym urobim ked ja by som aj chcel ale ex ani o tom pocut a este ked som jej povedal ze je mrcha co ciastocne ale nie uplne lutujem je asi uz nemozne….mali sme ale aj tak dost burlivy vztah….no nemam uz slov snad raz bduem mat svoju vytuzenu rodinku…ahojte a zdravim vsetkych laskou sklamanych….gteraz rozmyslam o tych co ste tu pisali ze vas vas vasa partnerka podviedla viete co nenechajte to zajt s opakovanim ak to urobi raz tak na 95% to urobi zas a ak to budete odialoat dopadne to horsie …. este raz ahojte


130
Ančí 23. 02. 2008 13:10

Ahojky všichni!
Je to týden co se semnou rozešel můj přítel. A proč? Protože má "milá kamarádka" mu řekla,že jsem ho podvádím a lžu mu… A co je na tom pravdy? Nic!!! důvěra.. To bylo obrovské pouto, které nás drželo dohromady! a najednou příjde nějaké pipinka a on ji uvěří.. Ptám se stále dokola… Proč?? Tak sakra proč? Nikdo mi to nevysvětlil ani on… Rozešl se semnou chladně… Jednou pouhou esemeskou… Po roce a půl.. Jedna sms?? Kde to jsme.. Volala jsem, plakala, ale nic se nezměnlo… Prý jsem zničila jeho důveřu ke mě… Nelhala jsem mu, nepodvedla ho.. V čem jsem tedy udělala chybu? Žeby to bylo tím, že je mezi námi 14 let rozdíl? Chce rodinu, kterou mu já nemůžu ve svém věku dát? Nechce.. Netouží po manželství ani pevném závazku. Už mu nepíšu, nevolám ani nepláču..Pořád ve skrytu duše doufám, že příjde a omluví se a tu bolest, kterou mi způsobil..
Pročetla jsem si plno příspěvků na tomto webu a fakt mě to dostalo! Nikdy jsem si nemyslela, že i muž může tolik milovat ženu a trápit se…
Držím všem palečky at se z toho vyhrabou!!

Reakce na komentář: qed #131Načítám náhled komentáře...

131
qed 23. 02. 2008 14:27

Reakce na Ančí #130Načítám náhled komentáře...: Skús zariadiť, aby tento tvoj komentár nejak našiel a mal istotu, že je tvoj (najlepšie povedz nejakej kamarátke, nech mu o tomto tvojom komentári povie). Možno ho to presvedčí.

Reakce na komentář: quilty #132Načítám náhled komentáře...

132
quilty 23. 02. 2008 15:02

Reakce na qed #131Načítám náhled komentáře...: Načež ho tvoje odpověď na její komentář hned zase odradí, páč zjistí, jak ho smotla :-D


133
maruska 12. 03. 2008 13:47

Halo, kam se poděli všichni lidičkové z bohužel ukončeného článku s dikuzí "Jak přežít rozchod"??


134
Robbie 18. 03. 2008 21:00

Nechtěl jsem kazit to numero 3000 v počtu komentářů na článek Jak přežít rozchod, tak píšu sem. Pochybuju, že si to kdy přečteš, když tu máš tolik komentářů, ale každopádně Díky moc, QARKU. Obdivuju Tvoje stránky. Myslím, že dávaj hodně lidem naději. Včera jsme se rozešli s přítelkyní (a to bylo včera datum, o kterým sem furt tvrdil, že je moje oblíbený) a jsem z toho docela v prdeli. Prostě mě asi neměla dost ráda. Cítím se děsně, ale musím ale říct, že Tvoje články a všechen ten optimismus, kterej z nich čiší…všechno je to doslova zázračnej lék. Nejsem sice v pohodě, ale minimálně mám pocit, že už necítím ty sevřený útroby a už se taky hrozně těším až se zase zamiluju :-) tak ještě jednou díky. Doufam,že tvoje články maj podobnej efekt i na ostatní zoufalce :-)


135
ana 09. 04. 2008 21:30

Reakce na dabelsky_andiilek #34Načítám náhled komentáře...: víš tvoje zkušenost mi tak nějak připomíná moji. dnes se semnou rozešel kluk s kterým jsme vztah už podruhé slepili poprvé sem se snim rozešla já a tentokrát on dost mě to zaskočilo vlastně si to zatím tak moc nepřiznávám…dovoluji si říct že to byl bezproblémový vztah a jeho rozhodnutí přišlo znenadání ještě včera mě v smsce oslovil lásko a napsal že mu chybím…vážně mi to nejde do hlavy. no ale chtěla sem říct že před 2 roky sem chodila s výborným klukem byl hrozně hodný ale tak nějak sem se zalekla a bohužel mu dala košem nicméně pořád jsme přátelé a náš vztah se občas promění v lehký flirtík mám ho moc ráda dovoluju si říct že i  svým způsobem miluju ale nikdy už bych s ním nechtěla nic víc mít myslím že sem mu ublížila dost a že takhle nám to vyhovuje.


136
axl 03. 06. 2008 17:14

Nahohodou som objavil tieto stranky, cca. pred 4 rokmi. Zaciatkom tohto roku som sa k nim vratil a po vikende uz zase-potreboval som sem medzi vas.Riadne mi preskakuje…bola to ta osudova znamost, ktora sa nevrati. Bojujem so sebou aby som ju nekontaktoval, aby mala pokoj. Je to sialene hrozne…


137
lasi 12. 06. 2008 12:46

Děkuji, za čtení.I já se škvařím ve vlastní šťávě,je to hrozné,mám plnné srdce bolesti,plnou hlavu muže,který mě opustil kvůli jiné a já nedokážu přestat milovat.Vše bych odpustila,chtěla začít znovu,ale on ji má plnou hlavu a odešel.


138
Michal 20. 06. 2008 17:05

No, mě nedávno řekla moje téměř roční láska, že jsem chytrej, hezkej, milej atd. ale že se prostě asi nezamilovala a neni si jistá, jsetli si se mnou měla vůbec něco začínat. ale prý se ode mě nechce nijak odtahovat a budeme (klasicky) kamarádi. co jsem mohl říct? no, ok, hodně štěstí. pak jsem se sbalil a na víkend vypadnul na chatu a jenom jsem přemýšlel. chvíli jsem se dost užíral, ale pak jsem si uvědomil, jak moc mě občas štvala, jak jsem jí měl plnou hlavu a říkal si, když zrovna nebyla se mnou, co asi dělá, na co asi myslí atd. a teď? jsem volný, svobodný. sice nevím, jestli najdu někoho, kdo by byl tak skvělý, ale rozhodně to budu zkoušet. myslím, že to přijde a tentokrát to snad bude na celý život :-)
Hodně štěstí i vám ostatním!


139
Michal 20. 06. 2008 17:07

a samozřejmě díky qarku. je příjemný se dozvědět, že v tom člověk není sám a když jsem četl ostatní zoufalý lidi tady, tak se mi prostě ulevilo.
v tomhle nikdy nejste sami


140
Filuto 23. 06. 2008 22:35

Přesně tak, naprostý souhlas


141
Ivosek.... 24. 06. 2008 07:18

Nikdy není tak špatně aby nemohlo být huř… a žádná holka , ale žádná nestojí za to aby jste si kvuli něco udělali…

Možná řeknete že pokud bych pro žadnou nic neobevetoval tak jsem asi nepoznal pravou lasku…. Ale to ja pravě jo…a dopadlo to něštastne… i přes to že jsem věřil že to bude sní nadlouho…


142
Xivi 24. 07. 2008 20:09

Na tuhle stranku jsem se dostala, kdyz jsem zadala do googlu "Nefalsovana kocka". To PDFko jsem tady sice nenasla, zato jsem si precetla neco, co jsem zrovna moc potrebovala slyset :-) Tímto dekuji sefovi, že mě poslal po icq vtip o Schrodingerove kocce a autorovi tohoto clanku.


143
Mikiska 05. 08. 2008 15:22

Je to právě měsíc, co se mnou rozešel přítel po 7 letech. ještě jsme spolu jeli na dovolenou, která byla fajn až na poslední den, kdy došlo k hádce, k naprosto obyčejné, nic zvláštního. Potom z něj začalo vylézat to, že už to není ono, že je to stereotyp a takový ty keci kolem toho.Jo a hlavně, že máme přechozený vztah, což jsem slyšela poprvé. Ale samozřejmě nikoho nemá, že??? 14 dní si dopisoval a volal s nějakou holkou a já hloupá nic nepoznala. Pak to samozřejmě nabralo obrátky a byl tu rozchod. Máme společný kamarády, ale nejhorší je to, že přes to všechno mi dokáže napsat ať jedu s ním na oslavu a že se můžeme dál vídat a přece chodit na kafe, vždyť je to přece normální. Nevím jestli je to mužský myšlení, ale když se přece s někým rozejdu, tak ho snad nechci vidět nebo se pletu. Ještě na víc když už má jinou…….

Reakce na komentář: hromis #144Načítám náhled komentáře..., Kika #151Načítám náhled komentáře...

144
hromis 06. 08. 2008 15:18

Reakce na Mikiska #143Načítám náhled komentáře...: Na Tvém místě bych použil taktiku nedostupnosti. Prostě se s ním nevídat. Pokud jsi Ty ta jednička, tak si uvědomí co jsi pro něj byla. A pokud si to neuvědomí, aspoň rychleji zapomeneš.

Reakce na komentář: Mikiska #145Načítám náhled komentáře...

145
Mikiska 07. 08. 2008 16:03

Reakce na hromis #144Načítám náhled komentáře...: Pro:hromis
Ok, ale jsme z jedné dědiny a máme stejný kamarády. Dělám vše pro to, abych se mu vyhla, ale stejně to jednou přijde, nemyslíš???

Reakce na komentář: hromis #146Načítám náhled komentáře...

146
hromis 07. 08. 2008 16:23

Reakce na Mikiska #145Načítám náhled komentáře...: Přijde, ale čím později tím líp. Pro tebe. Já na tom byl kdysi podobně a navrch jsme si ještě viděli do oken.

Reakce na komentář: Mikiska #147Načítám náhled komentáře...

147
Mikiska 09. 08. 2008 11:56

Reakce na hromis #146Načítám náhled komentáře...: Včera jsem byla na diskotéce a potkala ho tam. Choval se jak laciná děvka a to ce měl vedle sebe byla normálně špína. Nepochopil bys. A víš co, jsem ráda, protože tohle mi otevřelo oči. Každopádně na to dojede!!

Reakce na komentář: hromis #148Načítám náhled komentáře...

148
hromis 11. 08. 2008 16:54

Reakce na Mikiska #147Načítám náhled komentáře...: To dojede, protože na každou svini se najde řezník :-D

Reakce na komentář: Mikiska #149Načítám náhled komentáře...

149
Mikiska 11. 08. 2008 18:55

Reakce na hromis #148Načítám náhled komentáře...: Diky, tohle jsem potrebovala slyset!!


150
Romy 14. 08. 2008 13:45

Ahoj všichni…všechny ty články…tolik bolesti,trápení-ale nakonec i ozdravení a úleva..
Tak nevím..Rozchod se mi honí hlavou už hodně,ale hodně dlouho.S přítelem spolu bydlíme přes 12 let-to je síla,co?Snad hned někdo namítne-proč se nevzali?tolik času..ne,nebyl ztracený,děkuji za všechny krásné chvíle,které jsme spolu prožili..Jak to všechno-na co myslíte-vypsat do pár vět??nejde to..
Tak po pořádku..
Zažili jste někdy lásku,kdy 6-ANO-6 let-když má přijít Vaše sluníčko domů se Vám roztřesou kolena,dýcháte rychle a tak se těšíte,že zase budete spolu? Bože-kde jsou ty doby? Já samozřejmě vím,že se vztah vyvíjí a je mi jasné,že jsme se museli posunout dál-jen na to ráda vzpomínám,protože leckdo z Vás to nezažil třeba nikdy..
Nebylo všechno ideální-ale kde je? Taky jsme se hádali..Tenkrát hlavně kvůli výchovy mého syna,kterého mám z prvního manželství..
Ale snažili jsme se oba všechno překonat-všechny ty hádky a nedorozumění-SNAŽILI JSME SE OBA!
Tak sakra proč?
Někdo nahoře napsal,že nejhorší je bezmocnost-když vy víte,chcete-vysvětlujete-a ten druhý neposlouchá..A to je ono..neposlouchá-ne jako poslech příkazů a rad a tak…Neposlouchá,že to je volání o pomoc-rozumí mi někdo?
Fakt jsem se snažila všechno spravit,pochopit..asi 100×.
A nejhorší na tom je,že vím,že za to můžu já..
Jsme každý jiný,jsem daleko víc náročná-ne materiálně-citově..v životě chci víc-víc než než se najíst,napít a dívat se na televizi…nemůžu se smířit s tzv.vychladnutím vztahu a jen kvůli toho,že jsme relativně v klidu-v tom setrvat..
Kolikrát za den dostanete-pošlete třeba sms,že je Vám smutno??Že se těšíte domů?..Já ani jednu-když posílám-připadá mi to,že se vnucuji..
Něco musím uvést na pravou míru-můj partner mě opravdu miluje celým svým tak hodným srdíčkem!!!Jsem víceméně finančně nezávislá,atraktivní mladá žena-nemám problém se seznámit-jen asi moc přemýšlím a chci moc.Není v tom jiný muž-ani jiná žena..prostě nám nějak umřel vztah.UMŘEL.strašné…
a bolí to…
Pořád jsem říkala-musíme se oba snažit o koření ve vztahu-nemohu jen dávat…Nejsem doma jen na vyprání,vyžehlení…Udělám všechno!!Ale chci všechno-chci cítit,že jsem to já-koho chce chránit..Nikdy mě nechránil-vždy jsem se starala sama o sebe..Asi jsem z toho všeho unavená..Omlouvám se všem..pro někoho to budou všechno jen nářky nějaké pitomé pipiny…Ale snad někdo zažívá totéž-lépe to asi neumím ze sebe dostat-a cítí se stejně…a vůbec…Romy






151
Kika 20. 08. 2008 16:41

Reakce na Mikiska #143Načítám náhled komentáře...: Mikiska, ako keby som pocula seba samu. Pred rokom sa so mnou rozisiel priatel po 6 rokoch vztahu, ktory bol vzdy uplne v pohode, vedeli sme riesit vsetky nezhody a mali sme sa naozaj uprimne radi. Jeho dovod na rozchod znel "Uz ta nemilujem ako predtym, zda sa mi, ze sme spolu len zo zvyku, chcem si este uzivat zivot a nechcem sa na nikoho viazat". Pre mna to bola rana pod pas, co sa neda ani opisat. Uz uplynul rok, mam 31 rokov, stale som sama, on je tiez sam a vobec nepocitujem nejaku ulavu, zerie ma to stale rovnako a mozno hlavne pre to, ze sa s nim musim stretavat, lebo mame kopec spolocnych priatelov co sa nam za tie roky co sme boli spolu nahromadili.
A v tom je najvacsi problem, ze si mozem vybrat, bud zostat doma uplne sama, alebo sa s nim aj ked nechtiac stretavat a len si znova a znova jatrit vsetky rany. A on vyzera tak spokojne. A najhorsie na tom vsetkom je to, ze prave vcera som ho videla vecerat s mojou dobrou kamoskou a poviem ti, nespravali sa k sebe ako obycajni kamarati…
Som z toho uplne na dne a neviem ako dalej…

Reakce na komentář: Mikiska #153Načítám náhled komentáře...

152
nikol 20. 08. 2008 18:12

Jak se tak dívám, tak je úplně jedno, jestli rozchod prožívá muž, nebo žena. Pocity jsou úplně stejné. Děkuju moc, za článek, velmi mi pomohl, ale přesto si každý ten doušek hořkého kalichu musí vypít sám. Asi před týdnem jsem se rozešla s přítelem po devítileté známosti. Všichni naši přátelé říkali, že štastnější pár v životě neviděli a že mě tak miluje, že by mě nedokázal podvést. No pravda to nebyla. To moje nejmilejší, nejhodnější stvoření to udělalo a doslova mě poté vymazalo, ze svého života. Je to síla, když se Vám celý život změní z minuty na minutu a vše, v co jste věřili je v pryč. Ta bolest je opravdu nesnesitelná, ale asi si jí musíme projít každý. Všem, co se stala podobná věc, přeju hodně síly a přátel. Upřímnou soustrast….


153
Mikiska 22. 08. 2008 16:35

Reakce na Kika #151Načítám náhled komentáře...: Ahoj Kiko, opravdu neuvěřitelné. Je to 1,5 měsíce a říkám si, že už by to mohlo trošku přejít, ale jak to tak čtu nemám vůbec dobré vyhlídky. I my máme kupu stejných přátel a co se teď dozvídám je pěkný hnus. Drby, pomluvy a z toho všeho je mi na blití.Pořád dokola si opakuju, že na každýho jednou dojde, ale i já vidím, že vypadá spokojeně a já se nesnesitelně trápím.Kde je nějaká spravedlnost!!!Nechápu jak to někdo dokáže všechno vymazat. Říkám si, že snad na mě čeká ještě něco lepšího a na tebe určitě taky!!!

Přidej komentář

Web je nyní kompletně uzavřen. Od této chvíle není možné přidávat žádné komentáře!

Další informace naleznete zde.