Muži a ženy

Událost roku se blíží. Do Prahy se sjedou mistři v balení žen

Experti v  oblasti svádění a sexu vás na 3. ročníku Mezinárodní konference Správný chlap naučí, jak na to.

Už jen poslední dny zbývají do dalšího ročníku konference Správný chlap (dříve Czech Social Dynamics) v Praze. Dvoudenní program ve dnech 30. 4. a 1. 5. slibuje řadu skvělých řečníků a neopakovatelnou atmosféru, v níž nasajete energii a motivaci. Jako poslední novinku organizátoři do programu zařadili přednášku Roberta Rosenberga. V sobotu večer se navíc všichni účastníci konference mohou s řečníky potkat na neformálním setkání a vyrazit s nimi na sarge do klubů!

Neper se!

V poslední době jsem byl svědkem několika momentů, kdy se schylovalo ke rvačce a uvědomil jsem si, jak rozdílný je názor na celou věc z pozice ženy a muže. Díky odlišnému chápání situace totiž dochází k několika závažným problémům, které dokážou nepříjemně nabourat vztah. Rozhodl jsem se proto celou záležitost objasnit a nabídnout pohled z obou stran.

Asi nejvíce bych však tento článek doporučil ženám, které dělají v napjatých okamžicích tohoto druhu osudové chyby. Pomůže jim totiž pochopit mužské jednání a uvědomí si nesmyslnost svého možného počínání v dané vyhrocené situaci.

Celý vesmír není jako váš malý svět!

Asi největším problémem, který lidem brání v provedení nějaké činnosti, je jejich vlastní (a často naprosto mylná) představa o výsledku, které věří natolik, že činnost nakonec raději ani neprovedou – vzdají ji. Takovéto chování se týká především introvertů, kteří dokážou hledat mnohdy i zcela nesmyslné důvody, proč něco neudělat.

Jak se skvěle začlenit do společnosti

Být ve společnosti osamělým jedincem a nebo její součástí je poměrně markantní rozdíl. Samotný člověk musí vynakládat mnohem více sil na řešení každé situace. Ne nadarmo se říká: Víc hlav, víc ví.

Já kus života dělal stejnou chybu při začlenění do společnosti, jako většina kluků. Našel jsem si jednoho kamaráda a tím pádem jsme se už oba necítili úplně sami. Jenže to je málo, často si totiž najdete kamaráda, který má s vámi něco společného, ale tak zase nestačíte na řešení situací, které nepokrývají váš společný rámec znalostí. Navíc se s kamarádem izolujete od ostatních, protože se domníváte, že si vystačíte. Sice se vám povede o něco lépe, ale společnost, kde každý kope jen za sebe (případně nahrává jen kamarádovi a on to vrací zpět) je opravdu slabá. K dosažení nejlepších výsledků je potřeba pracovat jako tým s více lidmi a snažit se vytvořit dobrý kolektiv.

Láska na prvý pohľad

Na to, čo je láska, som zatiaľ neprišiel a myslím si, že ani neprídem, i keď určitý pohľad niektorých vedcov na to, čo je naozaj láska je vcelku zaujímavý. Niektorý vedci tvrdia, že je to „chémia“ v našom tele, a že to vlastne nesúvisí s niečím hlbším. Určite majú vedci pravdu v tom, že keď sme zaľúbený tak hormóny si s nami robia čo chcú, že sa v tele uvoľňujú rôzne látky ako endorfíny, testosteróny apod., jedným slovom účinkuje „chémia“. Ale na druhej strane to, že prečo sa tie látky v tele uvoľňujú, keď sme zaľúbený už vedci jasno nemajú. A možno, že práve tam je skryté niečo hlbšie a tam sa skrýva odpoveď.

Ako komunikovať s ex-partnerkou?

To ako komunikovať pri balení dievčat, pri flirtovaní, vo vzťahu, už asi väčšina z vás vie. No a ako komunikovať s niekým, od koho ste dostali košom, alebo s niekým, komu ste dali, vie asi už málokto. Tak ako má takýto človek komunikovať s ex-priateľkou?

Kdo lže, ten vede

Už za komunistů mi jako malému klukovi vštěpovali do hlavy, že lhát se nemá. Jako dítěti mi to přišlo docela správné, jenže s postupem času jsem zjišťoval, že žít bez lží v tomhle světě není jednoduché. Lidé občas chtějí slyšet lži a často si o ně sami říkají. Povědět jim v takovém případě pravdu, se obrátí proti vám.

Proč jsou lidé na sebe tak zlí?

V televizi běží pořad o týraných štěňatech. Po skončení přítelkyně pronese „Já nechápu, jak můžou být lidé tak zlí.“ Pokrčíte rameny, ale ona se zeptá znovu a tak jí to chcete vysvětlit. Řeknete jí, že i takoví lidé jsou a že si něčím tak hnusným posilují třeba svoje zubožené ego, protože nejsou normální. A přítelkyně na to řekne „Já to ale nechápu. Jak můžou být tak zlí a těm pejskům tak ubližovat?“ Znovu se jí to snažíte vysvětlit, bez úspěchu. Nechápe to a opakuje neustále dokola svoji otázku. Všímáte si, že se to pochopit nesnaží a vzdáváte to: „Jsou prostě takoví.“ Jenže rozhovor tím nekončí. „A ty to dokážeš pochopit?“, ptá se ona znovu. Jistě, že dokážete, vždyť jste jí to teďka vysvětlovali! V klidu se jí snažíte zopakovat znovu, co jste jí řekli. Mluvíte o rozdílných lidských povahách, psychických nemocích a ubohosti. Ona se však pořád tváří nechápavě. Vypadá, jakoby ani nepřemýšlela nad vašimi argumenty a zase se stejně hloupě zeptá: „Ale jak můžou být tak zlí, vždyť to nedává logiku? Proč jsou lidé takoví?“ To už se dokonale vytočíte a křičíte: „Kolikrát ti to mám pořád dokola vysvětlovat? Jsou to prostě zkur*ení bastardi, tak už se mě na to neptej a smiř se s tím!“

Přítelkyně odběhne s pláčem do pokoje a volá kamarádce. Přes zavřené dveře jen zaslechnete „Dokážeš pochopit, proč je ten můj na mě tak zlej? Proč jen jsou chlapi takoví?“

Výsledek vašeho hlasování o nejlepší vůni

Po dva dny jste měli možnost psát vaše tipy na nejlepší parfém. Potom se vkládání uzavřelo a nabídl jsem vám přehled zadaných parfémů s možností hlasovat o nejlepší vůni. Hlasů přišlo opravdu hodně a po sečtení byli jednoznační vítězové na obou dvou frontách – pánské a dámské vůně – poměrně jasní.

Přináším vám první místa z vašeho hlasování, snad vám to pomůže při dalším výběru. Předtím, než se však vrhnu na rekapitulaci, rád bych vás požádal o jednu laskavost. Nepište mi svůj nesouhlas, či rozpor ve výběru parfémů a výsledku hlasování. Bylo to vaše hlasování a já jej nijak neovlivňoval. Možná, že vy osobně byste zvolili něco úplně jiného, ale fakt je ten, že vítěze tohoto článku zvolila většina čtenářů.

Doporučte nejlepší vůni (update)

Vánoce se blíží a spousta lidí přemýšlí jakou voňavku vybrat sobě, či někomu blízkému. Běhají po obchodech, očichávají desítky flakónků a nemohou se rozhodnout, takže by jistě rádi uvítali nějaké doporučení od vás, kteří už máte svého favorita vybraného, a jste s ním spokojeni.

Update: Nyní můžete hlasovat o nejlepší pánský a dámský parfém [zde]
Hlasování bylo ukončeno.

Udělala ses?

Je několik okamžiků, kdy se chlap cítí opravdu jako chlap. Někomu stačí vypít deset piv, jinému zvítězit nad sokem, sbalit pěknou dívku a dostat ji do postele. Dalšímu třeba postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Ale snad pro všechny muže existuje jeden posvátný okamžik, kdy jsou na sebe velmi pyšní a hrdí. Tu chvíli můžeme nazývat „Ženský orgasmus“.

Nejčastější věty po rozchodu

V tomhle článku bych chtěl shrnout několik dotazů a větiček, které často přijdou na mysl člověku, který se rozešel. Plno lidí si pokládá velmi podobné otázky, takže jsem se snažil sepsat na ně odpovědi a zkusit vše uvést na pravou míru. Snad vám to pomůže.

Vadí vám, že jste introverti?

Já jsem introvert a vždycky mě to děsně štvalo. Měl jsem třeba problém s oslovením cizích lidí. Docela nepříjemný pro mě byl jakýkoliv nový kolektiv. Většinou jsem mlčel, dokud jsem lidi víc nepoznal a pak s nimi teprve opatrně začal komunikovat. Možná se vám stává něco podobného. Někam přijdete, kde to neznáte a všude kolem je plno cizích lidí a vy se cítíte blbě. Jdete třeba někam na přijímačky a nevíte do jakých dveří, pak to najdete a přemýšlíte kam si sednout. Sednete si někam do rohu, sedíte a mlčíte a máte divný pocit. Kolem vás se míhají lidi se stejnými problémy a probírají je spolu, ale vy toho moc nenamluvíte, jen posloucháte. Společnost nevyhledáváte, raději byste byli někde v klidu.

Tajemství je těžké udržet v tajnosti

Nedávno mi kamarád Petr svěřil tajemství a dodal: „Hlavně to nikomu neříkej, je to jen mezi námi.“ Tak jsem to odkýval, protože to považuji za samozřejmost, a dodržel svůj slib. Za pár týdnů za mnou přišel jiný kamarád a povídá mi „Víš o tom, že Petr…“, a tajně mi vyklopil to, co jsem já nikomu neprozradil. Samozřejmě mě požádal, ať v žádném případě neříkám Petrovi, že mi to řekl. A tak jsem držel tajemství dvě.

Nejčastěji oslovované ženy podle profese

Napadlo vás někdy, že existují povolání, při kterých je žena denně oslovována muži a zvána na rande? Mě napadly tři profese, kde se to děje nejčastěji.

Schválně se zamyslete, kolikrát jste to už zkusili na takové ženy vy a flirtovali jste, nebo kolikrát vás to alespoň lákalo.

Kluci jsou pěkní a holky tlusté

Znám plno kluků, kteří o sobě s klidným svědomím prohlásí, že vypadají dobře, i když to není žádná pravda. Ale na tom nesejde, oni jsou se sebou spokojeni, a ta spokojenost jim umožní dosáhnout úspěchu.

Znám plno dívek, které o sobě prohlašují, že pěkné nejsou. Mají krátké nohy, velký zadek, jsou tlusté… Zůstává mi nad tím rozum stát, protože to o sobě tvrdí většinou velmi krásné holky. Možná vás napadlo, že tak o sobě mluví aby je kluk přesvědčoval, jak jsou dokonalé. Ano, částečně máte pravdu, ale já přesto ve svém okolí neznám skoro žádnou holku, která by se sebou byla alespoň tak spokojená, jako průměrný kluk.

Den odpuštění

Když jsem si tak pročítal vaše komentáře k článku o rozchodech, napadlo mě napsat taky něco málo o svém nejhorším rozchodu.

Vyholený, vyholená, vyholené

Je zvláštní, jak rychle se věci mění. Ještě před několika málo lety bývalo běžné dívčí přirození zarostlé a nikdo se nad tím nepozastavoval. Vzpomínám si, že mě to množství chlupů vždy děsně štvalo, a tak jsem moc rád, že se dnešní trend přiklání k vyholování.

Ručník a rulička

Nesl jsem do koupelny čistý ručník a potkal jsem se po cestě s přítelkyní. Hned jsem jí začal vysvětlovat, že když pere ručníky a vezme ten starý z koupelny, tak by tam mohla dát nový, protože se pak jdu třeba umýt a ty mokré ruce si nemám do čeho utřít.

Je to zvláštní, ale tohle dělají snad všechny ženy. Seberou ručníky na praní a nový tam nedají. Vy pak s mokrýma rukama hledáte čím byste si je osušili, a nakonec si je musíte utřít do kalhot.

Přítelkyně se usmála, zdvihla ruku a v ní držela ruličku od toaletního papíru. Podívala se na tu ruličku, pak na mě a povídala: „A vy muži zase, když na záchodě měníte toaletní papír, tak nikdy neodnesete tu prázdnou ruličku do koše a necháváte ji tam.“

No něco na tom bude, ten toaletní papír jsem před chvilkou vážně měnil já.

Pěkný chlap má u žen smůlu

Znám plno pěkných kluků, a ti jsou většinou sami, bez přítelkyně. Právě proto, že vypadají dobře, mají ztížené šance si přítelkyni najít.

Zkuste se někdy projít ve městě po ulici a rozhlídnout se kolem sebe. Uvidíte, že pěkné holky mají obyčejné kluky, někdy dokonce hodně „obyčejné“. Holky se totiž hezkých kluků bojí.

Něco málo o žárlení

Mám za to, že žárlivost je normální lidská vlastnost a není na ní nic špatného, pokud není přehnaná. Špatné však je bezdůvodně žárlit stále, na každého, a svým žárlením partnera obtěžovat a omezovat.

Lze poznat inteligenci z řeči?

Tak tuhle otázku jsem si položil už dávno a ze svých zkušeností mohu jednoznačně prohlásit, že lze. Jen je třeba si uvědomit, že pro muže a ženu platí odlišná pravidla.

Samozřejmě tu nemám na mysli nějaké přesné měření IQ, ale myslím tím spíše hrubé rozlišení na inteligentní, a ty méně inteligentní.

Počet bývalých partnerek

Sedím si tak u svého počítače a zamýšlím se nad tím, jaký význam přikládáme množství našich bývalých sexuálních partnerů. Vypovídá to o nás vůbec něco podstatného? Je třeba tomu přikládat nějaký význam? Znamená víc automaticky kvalitněji?

Profesionální fotograf

Ve městě jsem dnes potkal kamaráda Pavla, kterého jsem neviděl dobrých pár let. Skoro jsme se nepoznali. Chvilku jsme totiž stáli a zírali na sebe, než nám došlo, že se známe. Vypadal dobře, elegantně oblečený, přes rameno foťák – zrcadlovku. Určitě byla drahá. Hodili jsme řeč, a protože to vypadalo na delší popovídání, zašli jsme na „jedno“ do blízké hospody.

Byl jsem zneužit

Dopoledne mi volala kamarádka. „Ahoj, jak se máš?“, začala.

Docela mě to překvapilo. Neviděl jsem ji už nějakou dobu a ona zavolá, jako když máslo krájí. Chvilku jsme si povídali a ona se pochlubila, že má nový byt. Prý je úplně skvělý a moc by se mi líbil. No, nechápal jsem co by se mi líbilo na jejím bytu, ale ona mě pořád přemlouvala, ať se stavím, že dokonce uvaří oběd. Nakonec mě ukecala.

Muži rádi okázalá gesta

Muži se spolu celý život baví o tom, kdo vypije víc piv, uhraje nejvíc gólů, vydělá víc peněz, má ho většího… Celý jejich život je o poměřování a přeměřování. Už od dětství se snaží neustále vítězit a být lepší než ostatní, prostě mít navrch. Když se vrátí z prvního dětského prázdninového tábora, tak se rádi pochlubí diplomem za první místo v běhu a zavzpomínají na to jak se s na diskotéce líbali s jejich první láskou.

Ženy si zase rády povídají o vztazích, oblečení, lásce, romantice, nebo běžných věcech, které denně dělají. Nerozlišují jestli je lepší mít doma 10 nebo 20 párů bot, ale zajímá je k jakým příležitostem tu obuv vynosí. Jejich život je o vztazích, citech a lásce a porozumění, které se jim nedostává.

Kdo vyhraje diskuzi?

Ač se to možná na první pohled nezdá, tak muž má největší předpoklady vyhrát diskuzi, pokud diskutuje s ženou a jsou oba stejně připraveni. Jeho mozek je totiž uzpůsoben, aby dokázal rychle třídit fakta a podat je zcela přesně, rychle a úsporně. Tohle mnoho žen neumí.

SMS přítelkyni

Šel jsme s kamarádem na pivo a on se v průběhu večera rozhodl, že se zkusí rozumně domluvit s přítelkyní na zítřejším setkání. Jenže ji prostě dobře neodhadl, nebo zvolil špatnou formu. Napsal jí totiž SMS následujícího znění „Ahoj miláčku. Vyhovuje ti zítra ten sraz spíš na České, nebo raději na Nádraží?“

Vzpomínky na bývalé lásky

Dnes dopoledne jsem náhodou potkal ve městě jednu svoji bývalou lásku. Byla to moc fajn holka, dlouho jsme se neviděli, a tak jsem si zašli trošku pokecat do kavárny. Padalo samé „Co děláš?“ a  „Jak se máš?“, však to určitě znáte. Když jsem šel potom domů. Tak jsem si trošku popřemýšlel o minulých vztazích. Čím to, že na některé myslíme víc a na další skoro vůbec?

Něco za něco?

Vztah je plný kompromisů, život je plný vztahů, a proto nelze chtít cokoliv dostat zadarmo. O všechno je třeba bojovat, abychom se pak mohli radovat z výhry. Proč však tohle píšu?

Nedávno jsem seděl v hospůdce s přáteli, kde bylo mnohonásobně víc žen než mužů. Určitě to znáte. Taková sešlost se pak skoro vždy zvrhne v hodnocení vztahů, zvláště s přibývajícími čárkami na účtu. Děvčata se semkla k sobě a vzala si na paškál muže. „Ten můj nikdy neposlouchá co říkám, nezajímá ho to. Proč jste všichni muži takoví?“ Druhá dodala: „Proč nám pořád musíte radit?“ Další přizvukovaly: „Proč si nás víc nehledíte. Proč neumíte říct, že nás máte rádi?“