Určitě si ze školních škamen vzpomínáte na I. P. Pavlova, který v době žrádla rozsvěcel červené světlo psům a následně tím dokázal podmíněnost chování jedince na vnějším podnětu tak, že psům rozsvítil červené světlo i mimo krmení a psi na něj reagovali slintáním.
Já si na podobný případ vzpomínám ještě z doby, kdy jsem jako kluk byl na táboře, kde se podávání hlavního jídla oznamovalo gongem. Na konci tábora jsme si s tím gongem hráli v chatce a po chvíli jsme všichni dostali příšerný hlad.
Jenže ono nemusí jít pouze o jídlo. Stejný způsob programování podmíněných reakcí se vztahuje na jakékoliv podněty, jejichž následná aktivace v nás vyvolává pocity, které nám s tímto podnětem byly vštěpeny.
Na začátek si zkusíme dvě ukázky ze života, aby bylo vidět, jak takové naprogramování obecně funguje a že je to běžná věc:
Předpokládám, že v prvním případě byste ihned zvedli ruce nad hlavu. Uděláte to, protože to máte obkoukané z televize (nebo odjinud) a cítíte, že vás takto druhý člověk s největší pravděpodobností nezabije. Když by tedy taková situace nastala, budete jednat bezmyšlenkovitě podle známého schématu.
Na podobném (programujícím) principu funguje i výchova, protože nám naši rodiče definují co je správné a co dělat nemáme, právě pomocí reakcí (odměn a trestů) na naše chování. Výsledné zkušenosti (naprogramované pocity) nás potom podvědomě provází životem a brání nám dělat špatné věci, protože z nich máme špatný dojem.
Jako příklad zde může posloužit právě rozdílný pocit, který jste měli v závislosti na hodnotě známky ve škole. Díky správnému naprogramování se tedy různil, když jste nesli domů známku dobrou a když jste nesli známku špatnou. Programování probíhalo jednoduše tak, že za dobrou jste byli pochválení (pozitivní pocit), nebo odměněni (značně pozitivní pocit) a za špatnou se vám spíše posmívali (negativní pocit), nebo jste byli biti (značně negativní pocit).
Podobných příkladů existují tisíce. Opět tu nabízím další z běžného života:
Dejme tomu, že kluk políbí svoji novou přítelkyni na krk a ona mu sdělí, ať tohle už raději nedělá, protože to nemá ráda a je jí to nepříjemné. Mladík se jí logicky zeptá se proč a ona mu vzápětí vysvětlí, že takto ji líbal její bývalý přítel. Jednoduše si tedy dívka spojila políbení na krk s pocitem, který u ní její bývalý vyvolal po rozchodu.
Analogický případ nastává, i když kdokoliv udělá nějaké jiné gesto, které má dívka spojeno s člověkem, který je jí protivný. Úlisný šéf jí v práci neustále při každé příležitosti lascivně hladí kolínko, a když to potom udělá někdo jiný, je to této dívce stejně nepříjemné, atd.
Opusťme teď ale zpětný pohled do našich životů a podívejme se, jak se tyto poznatky dají zajímavě využít v praxi.
Jeden základní druh programování by si měl velmi rychle osvojit každý z nás. Jedná se o důsledné zobrazování vlastních emocí během rozhovoru s člověkem, se kterým jsme se setkali poprvé.
Představte si třeba kluka, který někde na zastávce osloví dívku a začne s ní komunikovat. Během konverzace vtipkuje, je zábavný a podobně – jenže jeho tvář se během rozhovoru s ní mění jen minimálně.
Věřím, že je logické, že v prvním případě by byly šance mladíka velmi nízké. Dívka totiž nebude přesně vědět na čem je a jak je to pozvání doopravdy myšleno, protože nepozná z výrazu tváře, kdy kluk mluví vážně, kdy projevuje zájem a kdy to třeba myslí z legrace. Nebude se tedy rozhodovat pomocí emocí (které jsou jí bližší), ale podle něčeho jiného (třeba podle toho, že má zrovna moře času, protože jí ujel autobus). Bohužel, i kdyby mladík větu s pozváním nejednou obohatil úsměvem a svádivým pohledem, šance se nijak nezvednou. Dívka totiž nemá jeho výrazové prostředky spojeny (naprogramovány) s konkrétními emocemi! Tím pádem jeho změna chování spíše vyvolá překvapení a obrannou reakci, místo například kýženého pocitu pohody a zájmu o její osobu.
Mnohem větší šanci však bude mít kluk, který už během rozhovoru naprogramuje na svoje výrazové prostředky (přiřadí k nim emoční stav) dívčin mozek. To znamená, že když bude mluvit o něčem vtipném, bude se usmívat. Když si bude dívku dobírat, bude se evidentně chovat jinak než normálně. Stejně tak, když bude kluk hovořit o něčem zajímavém a skvělém, použije opět adekvátní výrazový prostředek. Dívka si tak lehce a velmi rychle spojí jeho chování se správnými konkrétními pocity a pak už bude lehčí jí dát při pozvání i neverbálním způsobem najevo, že to bude rozhodně stát za to a bude jí skvěle – protože bude podle naprogramovaného schématu zpětně vyvolána konkrétní emoce právě mladíkovým výrazem!
Představte si nyní, že stojíte před publikem, držíte řeč a vaší snahou je dostat na svoji stranu co nejvíce lidí. Vzhledem k tomu, že dav (a ženy) je nejsnadněji emočně manipulovatelný, použijete následujícího naprogramování:
Vždy, když budete hovořit o něčem negativním (třeba o omezení svobody, ubližování, koncentračních táborech a genocidě, …), zvednete levou ruku. A naopak, u pozitivních a příjemných věcí (blahobyt, více peněz a možností, povýšení, …) zvednete ruku pravou. Při dostatečném počtu opakování a síle jednotlivých vytvářených negativních/pozitivních emocí si lidé podvědomě zvyknou na spojení levá/pravá ruka. Když pak se zvednutou levicí uvedete svého oponenta, který má mluvit po vás, lidé mu budou od začátku méně věřit. Stejně tak, pro zvýšení efektu, budete se zvednutou levicí neustále jeho obhajobu přerušovat a protiargumentovat a on tak nebude mít šanci si získat lidi na svoji stranu.
Tato metoda je podvědomě (ano, čtete správně – nemusí jít vůbec o záměrné chování!) vlastní všem řečníkům, kteří jsou zvyklí pracovat s davem lidí. Běžně se však pochopitelně nepoužívá tak evidentní střídání pravé a levé ruky, ale gesta jsou mnohem nenápadnější. Může jít o změnu tempa řeči, určité výrazové prostředky, jemná gesta a jejich kombinace, atd.
Ale proč zacházet k programování podmíněných reakcí u davu, které pravděpodobně běžně nevyužijete, když se dá stejný princip skvěle využít u jednotlivců – u žen:
Kupříkladu oslovíte dívku na ulici, chvíli si s ní povídáte a rozvíjíte u ní zájem o svoji osobu. Během rozhovoru opět spojujete nějaké pozitivní i negativní emoce, které u dívky vyvoláváte, s konkrétními gesty či výrazovými prostředky. Dívka si rychle navykne na to, jak se chováte a vypadáte, když mluvíte o něčem skvělém a zajímavém a na to, jak působíte, když probíráte něco nepříjemného. Pak jen stačí tím „skvělým a zajímavým způsobem“ dívku pozvat na okamžité rande a ona nebude mít důvod odmítnout, protože u ní zároveň spustíte příjemný pocit a uklidnění.
Stejně tak, když sedíte v kavárně na prvním rande a souběžně s volávanými příjemnými emocemi se v průběhu rozhovoru dívky zlehka dotknete na hřbetu ruky (+ pohled do očí), s negativními naopak třeba mávnete rukou před svým obličejem, a když si dívku v žertu dobíráte, něžně ji plesknete prsty přes nohu. Po delší konverzaci ji následně zkusíte pozvat k sobě domů tak, že jí sdělíte, že máte například doma opravdu skvělé víno (dotek na ruce a pohled do očí). Případně se vzpírající dívce vysvětlíte, že ji neukousnete (žertovné plesknutí – dotknutí na noze) a že je to u vás rozhodně příjemnější než v této kavárně (mávnutí ruky).
Pokud má být vaše programování úspěšné, je potřeba zvolit a navodit dostatečně silný pocit v závislosti na zvoleném vnějším podnětu – tj. měli byste perfektně ovládat vyvolávání emocí pomocí správných slov. No a pochopitelně je také důležité důsledné opakování, pro vštípení. Jakmile jednu z těchto dvou věcí podceníte, můžete máchat rukama, nebo zkoušet cokoliv jiného, a účinek se nedostaví ani náhodou.
Nezapomínejte také, že je tento článek hlavně určen pro lidi, kteří už v komunikaci něco umějí a zvládají ji s určitou lehkostí – tj. pro úroveň 4 a vyšší!
Na článek jsme čekali dlouho předlouho, ale mé očekávání bohužel svým obsahem nenaplnil. Spousta slov a minimum nových faktů. Je to škoda, dřívější texty se mi zdají mnohem zajímavější. Jako by teď autor trochu vařil z vody.
Snad zase bude líp…
Blbost – takhle rychle ji na gesta nenaučíte. Navíc ona už bude naučená na jiná gesta za těch 15/18/40? let svého života – třeba to s tím kolínkem. Qarku, už plácáš kde co a jenom věrní fandové ti to nekritickou žerou.
Reakce na Názorista #4Načítám náhled komentáře...: Ano, predchozi roky zivota zanechaji jisty otisk v chovani jedince. Ale take plati ze se clovek stale uci a reaguje na nove podnety. A reakce na podnety se fixuji tim lepe, cim jsou emocne silnejsi. To je duvod proc to bude fungovat.
Sice jsem od toho čekal poněkud víc, ale je to zajímavé. Celkem dobrej článek. Chtělo by to ještě nějaké konkrétní připady (vlastní zkušenosti).
Pěkný článek, ale asi opravdu určený pro lidi s výššíma komunikačníma schopnostma. Takže nám méně šikovným zbývá věřit v to, že to takhle opravdu funguje. (btw: chybička "…protože S nich máme špatný dojem…")
Zajímalo by mě, Qarku, kde na tohle chodíš. Článek mě sice moc nezaujal; zatím to u sebe moc nevidím v praxi použitelné (jsem trojka ), ale stejně bych rád věděl, z čeho čerpáš – z nějaké chytré literatury, zahraničních serverů nebo jen prostě ze svých vlastních zkušeností?
Skvělý článek ale je to jen pro úroven 4 a vyšší takže si to praktikovat netroufám
Reakce na Wan-To #8Načítám náhled komentáře...: Já osobně to znám od Derren Browna, podobné věci se píší na jeho stránkách, případně v jeho knížkách. Tenhle článek bohužel nepřinesl ani trochu nového, škoda.
nj, uvítal by som niečo pre "dvojku", "trojku"
Tak já se přidám asi na stranu kritiků. Postřeh je to sice dobrý, ale jako článek má spíše body mínus, než neutrální či plus. Vždyť si uvědom, jak ty čtenáře, co tvoje řádky hltají a všemu věří, děsně ovlivňuješ:
Pokud se holce něco nelíbí a ona řekne, že to dělal její bývalí kluk, tak krom toho, že je to asi nejjednodušší odpověď, když se jí nechce něco vysvětlovat, to může se svým bývalým mít spojeno nepříjemně třeba kvůli víře, ale nechce si to připustit a tak to svádí na bývalého (podvědomě) a nebo po tom mohlo (v duchu tvého článku) následovat něco, co už se jí (ať už si to uvědomila, či ne) tolik líbit nemuselo. Tvoje řešení je velice jednoduché, ale nemusí platit ani v 50% případů. Unifikuješ!
A takhle by se dalo rozebrat víc tvých příkladů nejen z tohohle článku.
Krom toho, i čtyřky (ti, co se za čtyřky považují) dost možná budou mít problém nalézt dosti silné emoce pro praktikování něčeho podobného.
Zajímalo by mne, jestli víš, pro koho tyhle články píšeš, proč je píšeš a proč si myslíš, že se účinkem neminou.
Fí
Fakt pekny clanok. Este sice na takej vysokej urovni komunikacie asi niesom, ale bude to brat na vedomie. pekny postrech
Teda mě takový věci příjdou jako podraz.
Proc bych mel takhle s holkou manipulovat sorry ale tohle neni nic pro me ale spis pro Paroubky a podobny lidi kteri si radi hraji s lidmi.
Nejlepsi je jen mluvit tvarit se prirozene sebejiste s tim souhlasim ale ze budu opakovane delat nejaka gesta ktera budou manipulatorsky… ehm.
Poslední dobou tě qvarku hodně kritizuju, zdá se mi (jak už tu bylo řečeno) že vaříš z vody. Poslední článek je sice trochu více použitelný a poučný než minulé, ale i tak nejni nic moc s porovnáním s těma staršíma (tím mám na mysli hodně starší)… Skus se zase chvilinku snažit prosím. Aspoň zase jeden skutečně výborný článek…:-/
Tak jsem si se zájmem přečetl rozšíření a myslim si je to stejný jako s vlasovym testem u líbání. Dokud jsem si nepřečetl Someoneův článek o první puse (someonecz.blogspot.com) tak jsem si taky myslel, že to funguje. Ale ve skutečnosti je to jenom berlička jak si dodat sebedůvěru, že vás neodmítne. Někomu to pomoct může, když bude opradu věřit, že jí přeprogramuje mozek během chvilky.
Když jí ujel autobus a čeká na zastávce, tak z okolí jde hodně signálů, který vnímá mimo moje programování a ty jí pak taky na něco programujou – třeba projíždějící tramvaje jako signály. S tim přece nic nejde udělat.
Podle me clanek celkem dobry, uvital bych vic clanku pro vyssi urovne, i kdyz spousta lidi vcetne me ma nastudovano a procviceno… Ale v teto oblasti se vzdycky rad neco priucim.
dobry clanecek to uz pouzivam a fakt to docela funguje…a kdyz su politici nekde v televizi atd tak to de taky celkem dobre videt
Není trochu škoda, že Qark na příspěvky fóra alespoň zběžně nereaguje? Sešlo se množství pochval, ale také množství objektivní kritiky. Nestálo by to za reakci? Obzvlášť v situaci, kdy se tento článek skutečně v žádném případě nedá kvalitou, obsahem a hlavně zábavností srovnávat se staršími…
Zvaž to Qarku
Pro Fíčka: ohledně te holčiny si myslím ze je tvoje kritika na nesprávném miste… Qark se jen snažil osvětlit jen funguje programováni (jak také již zmiňovaná holčina může (né musí ale může)být naprogramovaná) takže tady jista unifikace spíše pomáhá… Se samotným tématem tato mala ukázka měla pramálo společného…
Reakce na Neo11 #21Načítám náhled komentáře...: "sešlo se tu také množství objektivní kritiky"
Cože se tu sešlo? Kde? Podle mého se tu objektivní kritika dá spočítat na prstech jedné ruky vášnivého milovníka zábavné pyrotechniky Krásně to vysvětlím na příkladu:
Představ si, že bych ti řekl, že tvůj první komentář byl kvalitou i obsahem lepší než ten druhý a tvrdil bych, že jde o objektivní kritiku.
Logicky by tě po přečtení této "kritiky" asi napadlo "V čem lepší? Proč byl druhý horší a v čem? Čím to bylo konkrétně a jak se z toho mohu poučit?" Jenže protože jsi tyhle odpovědi (který by měly být v objektivní kritice, mající smysl) v mém tvrzení nikde nenašel, dojdeš k názoru, že jsem tím jen popisoval nějaké svoje pocity – tudíž vyjadřoval svůj subjektivní názor. Ten můžeš vzít na vědomí (tak jak to dělám já s každým komentářem u sebe na webu, protože je všechny poctivě čtu), ale nijak ti nepomůže se zlepšit, protože nevíš přesně v čem a hlavně nejsi telepat, aby jsi věděl jak co kdo myslí a proč má z něčeho pocit dobrý a z jiného zase pocit špatný. Takže je klidně možné, že se mi tvůj první komentář zdál lepší, protože je delší a nebo se mi víc líbila skladba slov, a nebo jsem si ho četl v době, kdy jsem se líp vyspal.
Z toho plyne, že pokud mi někdo konkrétně neřekne v čem je to horší a co mám zlepšit a na co se zaměřit, atd…, tak na to těžko můžu reagovat a těžko se můžu do příště zlepšit! Už chápeš?
Qarku. Základní programování pro každého: naprosto s tím souhlasím. Úsměv je mocná zbraň, ale ještě vyzkouším to programování negativních emocí. Uvidím jaký bude rozdíl.
Reakce na Qark #23Načítám náhled komentáře...: Qarku to jsi napsal pěkně… Hodně často lidé řeknou např. ty ses ale změnila, už nejsi taková jako dřív…a když se domáháš zdůvodnění proč, jak, nebo čím nějak ti nedokáží odpovědět.
Tvé články jsou skvělé… opravdu ráda pročítám Tvůj web a v každém článku je něco nového, něco k zamyšlení… Některé mě chytnou víc některé míň… A to jestli je některý Tvůj článek lepší než ten předešlý..to je podle mě dáno tím, co koho chytne, každému se líbí a každého zajímá něco jiného.. Díky Qarku
Reakce na Jarda #15Načítám náhled komentáře...: Reakce na iLook #16Načítám náhled komentáře...: Myslím, že to není podfuk. Jde o to, aby jsi přiřazoval obsahu svých slov i neverbální komunikaci a dělal to důsledně. Pokud se budeš usmívat při vykládání o tom, jak někdo umřel, staneš se nečitelný a nikdo ti nebude věřit, protože tvoje slova budou v rozporu s emocemi.
Reakce na Lada #10Načítám náhled komentáře...: Reakce na mike #12Načítám náhled komentáře...: Reakce na Mario007 #14Načítám náhled komentáře...: Tohle sdělení je i pro komunikační jedničky. Stačí to praktikovat a lidé vám budou důvěřovat, protože se ve vás vyznají. Nemusíš s tím nijak manipulovat, jde o to vyjádřit pravdu.
Reakce na Jarda #15Načítám náhled komentáře...: Pokud si myslíš, že se té dívce s tebou nebude líbit, tak nemáš šanci obecně. Být přesvědčený o tom, že jí s tebou bude dobře je základ. Pokud si myslíš, že jí s tebou nebude dobře, tak zapracuj na tom, aby bylo.
Reakce na Qark #23Načítám náhled komentáře...: Ahoj, myslím, že "zdání snížené kvality" je způsobeno tím, že v poslední době (seriály o komunikaci, zavedení komunikačních úrovní etc.) píšeš články, které se úzce specializují na určitý "problém". Řekl bych, že dříve bylo více článků zaměřeno na obecnější komunikaci. Jestli došlo k nějakému skutečnému snížení kvality si netroufám odhadnout, možná je pouze o něco těžší pochopit daný text a to o čem vlastně píšeš – to je však dáno právě tím, že jsou články obvykle mnohem konkrétnější, než "předtím". Každopádně osobně budu rád, pokud budeš tímhle způsobem pokračovat, protože k obecným tématům komunikace jsi se myslím vyjádřil ve starších článcích dostatečně a bylo třeba udělat "další krok". Podle mého názoru jsi se v tom, o čem píšeš, vydal správným směrem.
Reakce na Qark #23Načítám náhled komentáře...: Qarku, Qarku… Hromada řečí, kterými zakrýváš jen holý fakt, co naťukl Neo, a to ten, že tento článek se dá přirovnat k receptu na svíčkovou, typu "nastrouhejte zeleninu a upečte s masem. Doborou chuť."
Kritika quarkových posledních článků pramení především z toho, že se v nich popisují již poměrně složité techniky a jejich zládnutí je na hodně dlouhý tréning a určitě nejde nacpat návod do jednoho článku, také mi příjde, že jejich praktikování přináší již mnohem nižší úžitek než nějaké základy… A to je myslím ten problém, lidé, alespoň podle toho, jaký jsem nabyl pocit z komentářů, zde chtějí více článků o základech, o tom jak sbalit holku, jak to vše dobře rozehrát, jak být zábavný a jak pořád vymýšlet nová zábavná témata, o čem se s holkou bavit a jak ji být příjemný a ne tyto vysoce sofistikované návody, které aby člověk provedl přirozeně a kvalitně, tak musí být už na takové úrovni, že nějakého quarka nebude potřebovat
Reakce na Gigolo #31Načítám náhled komentáře...: "To those who know what it is, no explanation is necessary. To those who do not, no explanation will suffice. Such is the nature of the Tao."
Reakce na Pako #32Načítám náhled komentáře...: Něco na tom bude, ale i tak si myslím, že jsou lidé, kteří mají potenciál toto zvládnout (ať už na jakékoliv úrovni), ale chybí jim know-how.
Abych řekl pravdu tak jsem se po tvém komentáři trochu zamyslel a zastyděl jsem se nad sebou. I když nepovažuji svoji komunikační úroveň za vynikající, alespoň bych měl být schopen pořádně vyjádřit své pocity/vjemy. Takže to zkusím napravit:
Když jsem, vyděl články pro pokročilou úroveň, zaradoval jsem se, bohužel jen do doby než jsem se jimi prokousal. Možná je chyba na mé straně, ale z článků pro začátečníky jsem se dozvěděl mnohem vice informaci, které jsem před tím nevěděl než z článků pro "pokročilé“. Tvé nové články (od emoční manipulace 1. až do PPR (samodřejmně s malými výjimkami)) mě v podstatě o ničem novém neinformovaly… A proto ve mě vyvolávají dojem, že jsou -ne o ničem– ale spíš o ničem poučném.
Pokud si myslíš, že se tvůj web ubírá tím správným směrem, tak s tím já nic nesvedu. Alespoň prosím skus články trochu diferencovat ohledně úrovní obtížnosti, jelikož tak se zase dozvím něco nového (a proto i pro mě zajímavého).
Zdravím,
velice mě zarazila spousta negativních komentářů typu "vaříš z vody",myslím si,že naopak článek je velice dobře napsán a to co v něm Qark píše skutečně funguje! Jde o to,že "naprogramovat" i když já bych spíše použil asi výraz ovlivnit,skutečně jde a to velice jednoduše a s velice zajímavými výsledky. Netroufám si sám sebe řadit do některé z komunikačních úrovní,protože moje schopnosti kolísají s tím jaký zrovna mám či nemám den,ale článek podle mého názoru shrnuje velice důležitou složku komunikace na kterou by se nemělo zapomínat,protože spojením vhodných slov, a výrazu či správného gesta, lze navodit příjemný či nepříjemný pocit velice snadno, poté již jen stačí vhodně zvolenými slovy s již dříve použitým výrazem či gestem dosáhnout svého cíle snadněji,zvláště u neznámých lidí,protože ti nejvíce sledují vaše celkové jednání a i tyto drobné detaili,které,pokud jsou prováděny dobře,je ovlivňují aniž by si to uvědomovali.
Pro ty co nevěří, že gestem ač použitým snad poprvé lze někoho ovlivnit odkazuji na zde již zmíněného Derrena Browna.
Qark dle mého shrnul velice důležitou problematiku o asociaci pocitů druhých, s tím o čem mluvíme a co děláme, velice pěkně. Je pravda,že dívka v příkladu může mít spoustu jiných důvodů proč nechce políbení na krk,ale jako příklad konkrétní dívky,která takovou zkušenost skutečně má, to vystihuje podstatu asociace vzpomínky na negativní emoce s určitým jednáním. Dle mého názoru dobrá práce.
Ako poctivý, zatiaľ teoretický študent zahraničných stránok o zvádzaní môžem povedať, že NLP (to, čo qark v článku popisuje) je veľmi účinná a často používaná zbraň baličov. Väčšinu negatívnych komentárov motivuje práve zdanie, že sa jedná o bezvýznamnú, málo účinnú techniku. Takýto postoj je pochopiteľný – komentujúci sú ľudia, ktorí nevedia o zvádzaní nič jak z teoretického, tak z praktického hľadiska. Sám by som podobne reagoval (pretože moje skutočné skúsenosti so zvádzaním sú takmer nulové), keby na jednom renomovanom site, ktoré by sa dalo zhrnúť do jednej slušne tučnej knihy, nebolo 30 percent obsahu venovaného práve pokročilým technikám NLP. Je tam zdôraznené (tak ako v tomto článku úrovňou 4), že sa jedná o pokročilé techniky, ktorých účinnosť začiatočníci pravdepodobne nedokážu objektívne posúdiť.
Nejsem příliš častým přispěvatelem do místních debat, ale u tohoto článku nedokážu odolat Dost možná mne k tomu motivuje neobvykle velký počet negativních komentářů. Velmi pravděpodobné příčiny jejich vzniku tu již zmíněny byly, opakovat je tedy považuji za zbytečné. Chtěl bych se ale přidat ke skupince čtenářů, kterým přijde tento článek naopak zajímavější, než ty předchozí, a podpořit tak autora v jeho nasměrování se na "pokročilé" články.
A ke kritice přílišného zobecňování v článcích bych rád podotkl, že je třeba si uvědomit fakt, že zde není cílem vypsat vyčerpávající popis všech možných variant a situací, nýbrž vytvořit principiální nástin fungování daného jevu, což se Qarkovi zatím poměrně daří.
Na závěr bych si dovolil upozornit na dvě malé chybky:
1) V části ZPpK, II. odstavec – "místo například kýženého pocitu pohody a zájmu o JEJÍ osobu" mělo pravděpodobně být spíše JEHO osobu.
2) Poslední odstavec článku – "Jakmile JEDNOU z těchto dvou věcí podceníte" – tipoval bych možná JEDNOU JEDNU nebo jednoduše JEDNU
Reakce na qed #36Načítám náhled komentáře...: Poctivý študent.
Nuž hej… Polovica úspechu učenia je v správnom sekvencovaní (sekvencia, sled, poradie).
Ja som vyše roka PRÁVE kvôli zlému sekvencovaniu štúdia nebol v praxi schopný takmer nič z pickup/NLP použiť, a keď, tak iba krátkodobo.
Reakce na iLook #16Načítám náhled komentáře...: iLooku, tak to rychle vypadni z tehle stránek. Jestli sis nevšiml, jsou zaměřené jak na ženy a nikdo tu nevyhlásil soutěž nejvíc svůj borec měsíce. Neřikam, že to taky neni cesta, takže třeba se jednou dočkáš článku jak se chovat nenuceně a balit holky na ostrovtip.
Tedy, hned jak jsem si přečetl otázku "co byste udělali s rukama kdyby na vás někdo namíříl zbraň", okamžitě mě napadlo zakrýt si rukama obličej. Je jasné, že z logického hlediska je to na nic, kulka by asi prošla tak jako tak, ale nejspíš bych udělal spíš tohle než zvednutí rukou nad hlavu.
Hodně zajímavý článek… neexistuje nějaká kniha, která není zrovna psaná pro studenty psychologie ale spíše pro lajky?
Reakce na Stínovlas #40Načítám náhled komentáře...: Určitě. Napadlo mne totéž. S rukama nad hlavou se mu vydáváš na milost, s rukama před sebou máš možná ještě šanci… Pokud od Tebe teda nestojí 10m.
Variantu hands up bych volil asi v případě, že by na mě mířili třeba dva či tři, takže by v úvahu připadla 100% poslušnost a zkusit to usmlouvat
Reakce na Ash #42Načítám náhled komentáře...: no jak rikas ruce na horu v pripade ze jsou dva tri ale kdby byl jeden a tak 2m odeme tak tak si nejsem jitej jak bych se zachoval…jelikoz sme skamosama trenovali jak odzborjit utocnika se strenou zbrani tak bych mozna intuitivne odzbrojil utocnika a donutil ho se vzdat v horsim pripade bych ho dozbrojil a dokoncil to tim ze bych ho automaticky zastrelil … nektery vycviky jsou svinsto clovek pak automaticky udela jen to co se naucil…jak kamos rikal jete budu chvili trenovat a jsem zrali akorat tak do armady ci legii….ale to uz je jine tema sorry za offtopic
Reakce na 06306 #44Načítám náhled komentáře...: Když to tak říkáš, je tu jistá možnost, že to, co tu vydáváme za přirozenou reakci, je vlastně výcvik. A že přirozená reakce člověka, který neuvažuje o možnosti nějakého souboje či převzetí iniciativy je opravdu vytrčit ruce hooodně nahoru.
Bohužel mne napadá jen jedna možnost, jak tu přirozenou reakci vyzkoušet
Ad. "skutečně přirozená reakce" – je to velice jednoduché.
Představ si, že jsi ještě žádnou zbraň nikdy nikde neviděl. Prostě je to pro tebe jen černé "něco".
Co bys dělal, kdyby ve výšce tvé hlavy držel jiný muž černé, malé "něco jako kousek konáře"…
-kdyby byl kousek od tebe?
-kbydy byl od tebe řekněme 5 metrů a víc?
Zdravim Qarku.
Já jsem spokojen. Po přečtení jsem se pokusil o nastíněném problému zapřemýšlet a musim říct, že nezbývá než souhlasit. Uvědomil jsem si totiž, že tohle opravdu někteří lidé (včetně mě v některých situacích) používají a že to tak opravdu je. Jen tak dál příteli.
Nutno také říct, že u článků s úrovní 4 a vyšší (tedy už opravdu náročnou) je nutné počítat s množstvím negativních komentářů. Ani se autorovi nedivím, že na většinu z nich ani nechce reagovat. Tuším, že něco v tom smyslu, že na takové příspěvky reagovat nebude, vysvětloval (nebo spíš naznačoval) v článku o komunikačních úrovních.
Pěkné.
Čau , dost dobré , musím říct ,že při pročítání sem se hodně viděl , těchto reakcí jsem si už všiml teď myslím např. při konverzaci s dívkou jen jsem to ještě nikde neviděl popsané ,pěkně jsi to vystihl.
Reakce na Qark #23Načítám náhled komentáře...: Qarku,na tenhle web me presmeroval kamarad tak nevim jestli se te na toto uz nekdo nekdy ptal…Ty studujes(studovals,intenzivne se zabyvas) psychologii?…Nebo tyto vsecky clanky pises z vlastni zkusenosti?…Spoustu z techto veci o kterych tady pises sem pouzil uz driv,i kdyz asi spoustu z nich vice ci mene spatne…Proste je to drsny ze na ty zeny zabiraj porad stejny "finty"…
Zrovna tohle se mi stalo, že na mě vletěl jeden žárlivec s bouchačkou. Ruce nad hlavu sem teda nedal, dost jsem spolíhal, že to do mě před ní nenapere. Navíc v zaplněným hotelu. Ale jistej jsem si nebyl, fakt hodně blbá situace. No já jsem se vždycky ze všeho dostal (zatím). A snad i ta dáma pochopila, že s devítkou u hlavy se člověk nemůže chovat podle společenských pravidel.
Reakce na batboy #50Načítám náhled komentáře...: Nj, ty budeš asi ten typ, co je kvůli ženský schopen všeho. Jestli ale očekáváš, že budeš mít na pomníku vytesáno Položil život na oltář lásky, tak se rychle vzpamatuj. 1. Zamilovaní troubové holky nebavěj 2. Víš kolik takový kus šutru dneska stojí?
Reakce na klok #5Načítám náhled komentáře...:
Toto je hodně individuální, někteří jedinci jsou vnímavější, někteří jsou apatičtější. Hodně záleží na tom, jestli osoba, která se snaží ovlivňovat je pro ovlivňovaného sympatická či nikoliv..
Web je nyní kompletně uzavřen. Od této chvíle není možné přidávat žádné komentáře!
Další informace naleznete zde.