Se šéfkou jsem to ukončil pár dní po našem milování v práci. V posteli byla sice učiněný zázrak, ale jinak se s ní nedalo o ničem bavit, kromě solária a aerobiku. A to se nedá poslouchat pořád. Vrchol všeho bylo, když jsme spolu byli na večeři a ona si četla jídelní lístek. Že si jezdila po písmenkách prstem, aby se neutopila na řádku, to bych ještě toleroval, ale proč se jí u toho, k čertu, ještě hýbaly rty? Uvědomil jsem si, že nemůžu být s ženskou, která je tak jednoduchá, že jí dělá potíže i čtení v duchu. Aspoň vím kvůli komu vznikly vtipy o hloupých blondýnách. Tahle by mohla být jejich maskot.
Po večeři jsme šli k ní domů, kde jsem si několikrát zopakoval, co mi s ní bude chybět, a pak jsem řekl sbohem a vypadl do studeného rána.
Dneska jsem četl moc pěkné povídání o sexu na blogu Letinky, které doporučuji k přečtení. Musím uznat, že to Letinka vyjádřila velmi pěkně a hlavně nestranně, což se tak často nevidí.
Závěrem Letinka dodává: „Prostě neumím říct sex a mluvit jen o konzumaci a nemám chuť se to učit. Takže to za mě musí případně vymyslet jiní.“
Moje noční zamyšlení bude proto o sexu bez lásky.
Labutě jsou jedním z největších létajících ptáků, s rozpětím křídel kolem 240 cm, hmotností až 13 kg, a mívají po celý svůj život jednoho partnera. Nohy jsou černé barvy. Zobák je černý a oranžový a na jeho horní čelisti vyniká u kořene velký hrbol.
Zjistil jsem si, že se nemají krmit čerstvým bílým pečivem, tak jsem se na ně připravil a donesl jim pár starších celozrných rohlíků. Za to mi pěkně pózovaly, skoro jako modelky.
Vím, že tohle běží na netu už dlouho, ale já se s tím setkal úplnou náhodou až dnes.
Na stránce Cyborgname si můžete nechat vygererovat popis robota podle své přezdívky. Je to docela legrace a zábava na dlouhou chvilku, kdy ze jmen svých přátel a bývalých přítelkyň děláte roboty.
Zkusil jsem zadat LENKA, protože má dneska svátek (blahopřeji) a vyšlo mně, že je to "životní forma navržená pro noční zabíjení a vraždění" (Lifeform Engineered for Nocturnal Killing and Assassination). Tak jsem si nechtě vzpomněl na jednou svou bývalou nebožku přítulkyni (nebo přítelkyni? Když ona se tak krásně tulila ;-), která mě v noci doslova vysávala, a musel jsem se smát, jak ji to krásně vystihlo. Přeji příjemnou zábavu.
Tento příběh je pravdivý.
Myslivci každý rok po honu stáli před otázkou, zda udělat zvěřinový gulášek, nebo klobásky. A každý rok to vyhrával guláš, pro který hlasovali, až na Frantu, všichni myslivci.
Frantovi guláš nechutnal, ale klobásky miloval. Bohužel, jeho kamarádi vždy vítězili na plné čáře a pořád se vařil jen guláš. Chudák Franta pak navíc pokaždé dostal na starosti míchání guláše, protože všichni věděli, že ho nesní.
Až jednou se myslivcům Franty zželelo a rozhodli se, že mu udělají radost.
Moje babička celý život šetří na hloupostech. Kuřata strká v zimě na balkon, aby ušetřila elektřinu pro mrazák. Když si koupí čerstvý chleba, tak ho jí až poté, co sní ten starý, což bývá druhý den. Vajíčka natvrdo vaří minutu, a pak je nechá v horké vodě dojít a na záchodě si nesvítí, protože prý na sr*ní není potřeba vidět.
Tak tahle moje babička začala jezdit na zájezdy pro důchodce. Na takové, kde za deset tisíc dostanete zadarmo nějakou hloupost. Začalo to neforemným rádiem na 6 tužkových baterií za 2500 kč, které jsem dostal před mnoha lety na svátek. Nic naplat, že to bylo hnusnější než z dílny „Vjetnamec a syn s.r.o.“, ale v té době jsem si koupil walkmana Sony za 6000, a tak byl ten rozdíl sakra znát. To hnusné rádio ani pořádně nehrálo, takže se brzy odstěhovalo směr popelnice.
Až půjdete někam na lov, tak mějte na paměti tyhle tři důležité věty o balení žen.
V Brně je nádherně! Celou noc sněžilo a když jsme se probudil, tak bylo venku aspoň dvacet čísel sněhu. Naprostá nádhera!
Doufám, že ten sníh vydrží. Zatím je pořád tak dva pod nulou.
Fotky jsou ze školní zahrady. Škoda, že bylo zataženo a příšerně sněžilo, mohly být lepší barvy. Ale i tak to stálo za to