Vážení čtenáři, děkuji vám za nominaci mé osoby (Bohumil Přecechtěl) v kategorii Osobnost a za nominování tohoto webu (Qark.net) v kategorii Blog na Křišťálovou Lupu 2007. Je to pro mě opravdu veliká pocta.
Od tohoto pondělí běží hlasování, které rozhoduje o konečném umístění a prvenství, takže pokud jsem vám sympatický já a/nebo tento blog, nezapomeňte hlasovat v obou kategoriích a podpořit nás na cestě za Křišťálovou Lupou.
Děkuji
Před prázdninami se mi stala taková zajímavá příhoda. Stál jsem na zastávce tramvaje, se sluchátky na uších, a za poslechu hudby jsem se oddával vlastním myšlenkám, nevnímaje okolní svět. Najednou přede mnou, jakoby ze země, vyrostl starší pán a něco mi říkal. Vypnul jsem hudbu, sluchátka sundal a pána požádal, aby mi zopakoval, co mi chtěl, protože jsem jej neslyšel. Stařík se zlehka nadechl a naprosto vážně se mě zeptal: „Prosím vás, co je dnes za den?“
Funkce výmluv je vzdáleně podobná snům, které sníme s otevřenýma očima. Například, když si představujeme, jak nám bude, až nás v práci povýší, jak oslavíme zkoušku, až ji uděláme a další podobné co by, kdyby. Mozek nám tímto pomáhá vyrovnat se s horší realitou a navodit si příjemné pocity i přesto, že jsme zatím ničeho nedosáhli. Proto, když nemáme peníze, tak často přemýšlíme, co bychom si všechno koupili, kdybychom měli peněz spoustu, atd. Jedná se o naprosto normální jev, jen je nutné umět dokázat rozeznat realitu od fantazie a chtít svých snů i dosahovat, ne je pouze snít.
Myslíte si, že dokážete předvídat reakce ostatních lidí? Inu, pak máte opravdu velké dispozice k tomu, abyste se mohli zlepšovat v komunikaci.
Nikdy v komunikaci nezapomínejte, že jste schopni své šance maximalizovat správným slovním podáním. Díky němu můžete pozornost ostatních různě odvádět, rozptýlit i zaměřovat jinam – čímž postupně získáváte výhody pro svůj plán.
Dnes si to ukážeme na malém cvičení s kartami. Nejprve ho já předvedu vám a potom ho vy můžete zkoušet na ostatních a zlepšovat se.
V předchozím díle jsme tak trošku obecněji nakousli argumentaci pomocí emoční manipulace se slovy a ukázali jsme si, že opravdu záleží na tom, jak cokoliv podáme a jaké emoce svými větami dokážeme vyvolávat – což jsem vám ihned předvedl na několika příkladech. Dneska půjdeme trošku dál. Nebudeme už mluvit o nějakém obyčejném počasí s jednotlivci, ale budeme se snažit přímo ovlivňovat skupinu lidí. Skupiny lidí jsou totiž lépe emočně manipulovatelné, než konkrétní jedinci.
Lidé se často ptají, jak mohou zlepšit své sebevědomí a žádají nejlépe nějakou rychlou a lehkou radu. Ideální by pro ně bylo si ho koupit za stovku v obchodě, strčit do kapsy a hotovo. Jenže sebevědomí se koupit v obchodě nedá, v obchodě ho však lze získat zadarmo! Jediné, co k tomu bude potřeba, je chtít se vyvíjet a zlepšovat.
Za svůj život jsme si vytvořili citovou vazbu k mnoha věcem a událostem, které nás obklopují, a tyto pocity v nás lze opětovně vyvolat. Stačí použít vhodné slovo, které máme spojené s nějakým zážitkem (ať už kladným či záporným). Například „zubař“ představuje většinou něco nepříjemného, na co se netěšíme, naopak „dovolená“ navozuje pocity opačné.
Pokud tedy s někým komunikujete, můžete vhodnými slovy manipulovat s jeho náladou. Problém však může nastat tehdy, když má daný člověk k použitým slovům přiřazenou jinačí citovou vazbu, než předpokládáme. „Zubař“ je jeho dobrý přítel, na „dovolené“ ho okradli, atd. Výhodné je proto naučit se manipulovat se slovy tak, abychom pocity přiřazené k různým slovům měnili u druhých podle svého, bez závislosti na tom, jaký postoj k těmto slovům (právě nyní) tito lidé mají.